Peking se zaměřuje na řešení skrytých dluhů místních vlád a připravuje se na možné dopady druhého Trumpova prezidentského období.
Peking představil balíček v hodnotě 10 bilionů jüanů (1,4 bilionu dolarů), který umožní místním vládám refinancovat jejich skryté dluhy. Tento krok byl schválen čínským „razítkovým“ zákonodárstvím (plnícím spíše formální roli) na závěr jeho pětidenního zasedání v pátek.
Místní vlády v Číně získají přístup k 6 bilionům jüanů (836 miliard dolarů) v podobě nových speciálních dluhopisů během příštích tří let a přesměrovanému rozpočtu ve výši 4 bilionů jüanů (557 miliard dolarů) – původně určeného na infrastrukturní projekty – během pěti let.
„Skryté dluhy“ označují závazky, které nejsou vedeny v účetních knihách místních vlád.
Tato opatření mají poskytnout místním vládám fiskální úlevu a zvýšit transparentnost tím, že skryté dluhy budou převedeny do jejich oficiálních účetních výkazů. Spolu s předluženým realitním trhem jsou vysoce zadlužené místní vlády jedním z hlavních dlouhodobých ekonomických problémů, jejichž dopady zhoršila pandemie covidu-19.
Na páteční tiskové konferenci čínský ministr financí Lan Fo’an odhalil, že skryté dluhy místních vlád dosáhly na konci roku 2023 částky 14,3 bilionu jüanů (2 biliony dolarů). Mezinárodní měnový fond však v srpnu odhadoval, že skutečná výše dluhu je mnohem vyšší, a to 60 bilionů jüanů (8 bilionů dolarů), což odpovídá polovině čínského HDP.
Podle Lana balíček v hodnotě 10 bilionů jüanů sníží skryté dluhy místních vlád na 2,3 bilionu jüanů (321 miliard dolarů) do konce roku 2028. Lan také slíbil „nulovou toleranci“ vůči vzniku nových skrytých dluhů a označil to za „železné pravidlo“.
Oznámení učiněné po uzavření místních trhů v pátek však nepřineslo nové stimulační opatření na zvýšení domácí spotřeby, která je všeobecně považována za klíč k oživení čínské ekonomiky. Lan uvedl, že další fiskální opatření budou zveřejněna příští rok, protože režim pokračuje v hledání způsobů, jak rekapitalizovat banky a podpořit spotřebu.
Kvůli minulosti čínských úřadů, které měly sklon k podhodnocování a zatajování informací, je obtížné přesně odhadnout skutečnou výši dluhu místních vlád a stav čínské ekonomiky.
Čína 24. září oznámila sérii měnových opatření, která uvolnila 1 bilion jüanů (140 miliard dolarů) na nové půjčky. Od té doby trh očekává odpovídající fiskální politiku zaměřenou na stimulaci poptávky v ekonomice, která však dosud nebyla představena.
Čínský režim uspořádal několik tiskových konferencí 8. a 12. října, kde se hovořilo o fiskálních stimulech, ale nebyla oznámena žádná konkrétní čísla. Poté se pětidenní zasedání, které skončilo 8. listopadu za účasti nejvyšších představitelů, stalo klíčovou událostí, od níž trh i analytici očekávali oznámení rozsáhlého výdajového balíčku. K tomu však nedošlo; představitelé zopakovali svůj přístup nezveřejňovat konkrétní čísla pro další kroky.
Letos se očekává, že druhá největší ekonomika světa poroste pod stanoveným cílem 5 procent. Podle prohlášení Národního statistického úřadu Číny z 18. října činil oficiální růst HDP ve třetím čtvrtletí 4,6 procenta, což bylo nejpomalejší čtvrtletní tempo růstu v roce.
Export zůstává jedním z mála světlých bodů čínské ekonomiky v tomto roce. V říjnu se export meziročně zvýšil o 12,7 procenta, což bylo nejrychlejší tempo za posledních 27 měsíců. Tento nárůst byl z velké části způsoben tím, že dovozci hromadili zboží v očekávání zvýšení cel, protože mnozí očekávali znovuzvolení Donalda Trumpa.
Během své prezidentské kampaně Trump opakovaně prohlašoval, že uvalí clo ve výši 60 procent nebo vyšší na veškeré čínské zboží dovážené do USA.
Trump následně zvítězil ve volbách 5. listopadu a stane se 47. prezidentem Spojených států. Čínský export se tak pravděpodobně ještě zvýší před zavedením těchto cel příští rok.
Společnost Goldman Sachs odhadla 1. listopadu, že zavedení 20procentního cla na čínské zboží sníží růst čínského HDP o 0,7 procenta tím, že omezí export země.
–ete–
