Podle analytiků má Evropa možnosti, jak případná Trumpova cla zmírnit, nebo se jim dokonce vyhnout.
Analýza zpráv
Odborníci se sice rozcházejí v názorech na to, jak by se Evropská unie a jejích 27 členů mělo vypořádat s vyhlídkou na zavedení cel ze strany nastupující administrativy nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale shodují se na tom, že kontinent bude muset provést politické a ekonomické úpravy, aby na tom nebyl hůře.
Robert Tyler, hlavní politický poradce bruselského think tanku New Direction, se domnívá, že existují způsoby, jak si evropské země mohou udržet přízeň nového prezidenta, ale budou vyžadovat flexibilitu, kterou EU v posledních letech do značné míry postrádala.
Tyler řekl deníku The Epoch Times, že první velká změna pro Evropskou unii, pokud jde o vztahy se Spojenými státy, bude spíše politického než ekonomického rázu.
„Trump má větší zájem o spolupráci s jednotlivými členskými státy EU než s EU samotnou. To jsme viděli již za minulé administrativy,“ řekl Tyler. „Viděli jsme, že s rozvojem věcí, jako je Iniciativa Trojmoří, byl kladen větší důraz na tuto myšlenku pracovat mimo struktury EU a uzavírat obchodní dohody v oblastech, v nichž EU nemá kompetence, zejména v oblasti dovozu energie, například zkapalněného zemního plynu.“
Iniciativa Trojmoří (Three Seas Iniciative) je fórum dvanácti členských států EU střední a východní Evropy, ležících mezi Baltským mořem na severu, Jaderským mořem na západě a Černým mořem na východě. Jeho cílem je vytvořit regionální dialog o otázkách týkajících se těchto zemí. Tehdejší prezident Trump toto fórum výrazně podpořil, když v roce 2017 vystoupil na výročním summitu této organizace v Polsku.
Během říjnové kampaně vydal Trump směrem k EU během shromáždění v Pensylvánii přísné varování a řekl svým příznivcům, že pokud bude obchodní nerovnováha pokračovat, bude to mít důsledky. „Nekupují naše auta. Nekupují naše farmářské produkty. Ve Spojených státech prodávají miliony a miliony aut. Ne, ne, ne, budou muset zaplatit velkou cenu,“ řekl.
Navrhl cla v rozmezí od 60 do 100 procent na čínský dovoz a univerzální clo až do výše 20 procent na dovoz z jiných zemí.
Sebestyen Geza, vedoucí Centra pro hospodářskou politiku na Matyas Corvinus Collegium a docent na Korvínově univerzitě v Budapešti v Maďarsku, řekl The Epoch Times, že podle jeho názoru je vysoce pravděpodobné, že nová administrativa ve Washingtonu použije hrozbu cel u jednacího stolu, ale možná je nezavede, protože Trump tuto strategii použil již dříve.
„V roce 2018 Donald Trump pohrozil uvalením cel na evropské automobily, aby donutil EU snížit obchodní bariéry a zvýšit dovoz amerických sójových bobů a zkapalněného zemního plynu,“ řekl Geza. Následující rok oznámil plány na zvýšení cel na veškerý mexický dovoz, aby donutil Mexiko přijmout přísnější opatření proti nelegální imigraci. Jakmile dosáhl svých cílů, cla byla pozastavena.“
Tyler varoval, že pokud by se EU dostala do celní války s Washingtonem, znamenalo by to pro jejích 27 členů „smrt tisícem řezů“.
„EU je mnohem více závislá na vývozu do USA než na dovozu z USA, přičemž největšími poraženými jsou země jako Nizozemsko, Francie a Německo,“ řekl. „Nejvíce by to odnesly věci jako automobilový průmysl a také bílé domácí spotřebiče, které se obvykle vyrábějí ve střední a východní Evropě.“
Uvedl, že spotřebitelé v Evropě jsou již „dosti napjatí“, což znamená, že jakákoli z těchto cel by se ukázala jako „obrovsky inflační“ pro trh na tomto kontinentu.
Constantinos Saravakos, vedoucí výzkumu aténského ekonomického think tanku KEFIM a spolupracovník Evropského politického informačního centra (EPICENTER), uvedl, že by bylo rozumné, aby EU snížila svou závislost na Spojených státech a usilovala o dohody o volném obchodu nejen s Washingtonem, ale i s dalšími zeměmi a hospodářskými oblastmi po celém světě.
„Závislost Evropy na USA se stává stále problematičtější, což mění jak globální prostředí, tak tradiční roli, kterou USA hrály jako regulační standard pro Evropu,“ uvedl Saravakos v e-mailu pro The Epoch Times.
Může se EU vyhnout Trumpovým clům?
Tyler uvedl, že trh se od poslední Trumpovy vlády hodně změnil, což znamená, že existuje podstatně větší poptávka po americké energii poté, co se Evropa kvůli válce na Ukrajině do značné míry odřízla od ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
To by podle něj nejen pomohlo urovnat vztahy s Washingtonem, ale také snížit náklady na energie v Evropě, které jsou jedním z největších faktorů inflace na kontinentu.
V tomto ohledu se Tyler podle všeho shoduje s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Když byla po neformálním setkání vedoucích představitelů EU v maďarské Budapešti dotázána, jak by se vyhnula Trumpovým clům, von der Leyenová uvedla, že vzhledem k tomu, že členské státy stále nakupují značné množství ruského zkapalněného zemního plynu, mohou zvážit jeho nahrazení americkým plynem, „který je pro nás levnější a snižuje naše energie“.
Tyler rovněž vyzval EU, aby konkrétně přehodnotila své postupy při zadávání zakázek na zbraně, a tím se přiblížila novému režimu ve Washingtonu.
Podle Tylera by EU měla spíše než na vývoj zbraní evropské výroby, jako je například stíhací letoun Eurofighter Typhoon, usnadnit členským státům nákup „hotových“ zbraní z Ameriky.
„Tím nad Trumpovou administrativou zvítězíme dvěma způsoby,“ řekl. „Zaprvé tím, že budeme nakupovat americké zboží a zajistíme americká pracovní místa, ale zadruhé tím ukážeme, že Evropa to opět myslí s obranou vážně, což je jedna z dalších Trumpových výtek, zejména pokud jde o NATO.“
Saravakos zastává jiný názor a tvrdí, že EU by měla snižovat svou závislost na Spojených státech, protože Brusel nemá kontrolu nad tím, co se děje ve Washingtonu.
„Extrémní politický vývoj v EU i mimo ni může brzdit hospodářský růst, pokud se opírá o faktory, které vedení EU nemůže ovlivnit,“ řekl.
–ete–
