Myšlenka spojit evropský a africký kontinent tunelem se objevuje již od roku 1930. Geologické podmínky jsou mimořádně obtížné. Nyní má být tunel dokončen do mistrovství světa ve fotbale v roce 2030. Zda se to podaří, není jasné.
S cílem nabídnout uprchlíkům z Afriky „bezpečnou cestu do Evropy“ se v současné době buduje tunel pod Gibraltarským průlivem z Maroka do Španělska. Tvrdí to mluvčí ve videu, které v současné době koluje na platformě „X“.
V klipu se také uvádí, že uprchlíci jsou letecky přepravováni z Madridu do Německa společností Lufthansa, „protože v Africe nejsou žádné sociální dávky“. Kromě toho Německo přispívá 80 procenty nákladů na výstavbu tunelu. Žádná částka není zmíněna, ale slova mluvčí jsou doprovázena kamerovými záběry gigantického podzemního tunelu.
Vzhledem k nepřesným vysvětlením ve videu zůstávají otázky nezodpovězeny. Deník Epoch Times se vydal po stopách údajné stavby tunelu a došel ke zcela jiným závěrům.
První myšlenky na tunel existovaly již v roce 1930
Je pravda, že pod Gibraltarským průlivem má být vybudován tunel, který by rychle spojil Španělsko a Afriku. Pak by bylo možné cestovat z Madridu do Casablanky v Maroku za pět a půl hodiny. V současné době trvá cesta autem a trajektem přibližně dvakrát déle. Cesta letadlem trvá ve vzduchu dvě hodiny. Pak je třeba počítat s přestupními časy.
Projekt tunelu se nazývá „Euro-Afrika Gibraltarské přímé pevné spojení“. Již dlouho předtím, než tento název vznikl, se objevily původní myšlenky na propojení obou zemí, které jsou od sebe v nejužším místě vzdáleny jen asi 14 kilometrů, v hloubce přibližně 460 metrů. Konkrétní myšlenky se datují do roku 1930.
Výsledky testů však byly střízlivé. Skála byla příliš tvrdá. S tehdejšími technickými možnostmi bylo prakticky nemožné ji provrtat. Plán na stavbu tunelu byl na desítky let mrtvý.
Téměř o 50 let později, v roce 1979, byla tato myšlenka znovu realizována. V roce 1981 bylo na stole několik studií proveditelnosti. Margaret Thatcherová (1925-2013), tehdejší šéfka britské vlády, měla zájem na tom, aby trasa vedla přes britské zámořské území Gibraltar. To však bylo zcela nepraktické, a tak plány opět zmizely v šuplíku.
Tunel se měl stát Suezským průplavem 21. století
Uplynulo dalších zhruba dvacet let, než se Španělsko a Maroko v roce 2004 písemně dohodly na vybudování spojení.
Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Alvarez-Cascos (dnes 77 let), jeden ze signatářů dohody, prohlásil, že tunel „bude v 21. století tím, čím byl Suezský průplav v 19. století a Panamský průplav ve 20. století“.
Na marocké straně podepsal dohodu o ambiciózním projektu, který by znamenal souvislé železniční spojení mezi severním Skotskem a Afrikou, tehdejší ministr dopravy a spojů Karim Ghellab (57).
Zpočátku se počítalo s programem technických zkoušek a studií, na který každá země vyčlenila 27 milionů eur na období tří let. Stavební práce měly být zahájeny o další dva roky později.
V té době se uvádělo, že tunel je dlouhý přibližně 24 mil (cca 39 km). Z toho 17 mil (cca 27 km) mělo být 100 až 300 metrů pod úzkými a neklidnými vodami průlivu, který spojuje Atlantský oceán se Středozemním mořem. Celkové náklady na výstavbu se značně lišily a pohybovaly se od tří do deseti miliard eur. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto požádat o finanční podporu Evropskou unii.
V roce 2006 získala zakázku na projektování švýcarská stavební společnost Lombardi Engineering GmbH. Šéf inženýrské firmy Giovanni Lombardi (1926-2017) odhadoval náklady na výstavbu na přibližně 7,5 miliardy eur.
Odborníci vypracovali různé varianty přemostění průlivu. Patřily mezi ně i úvahy o mostě. Protože však nebylo možné postavit podpůrné pilíře ve 300 metrech vody, byla tato myšlenka zamítnuta, stejně jako plovoucí most. Ten nepřipadal v úvahu kvůli množství lodí, které úžinou proplouvají. Kvůli nestabilnímu mořskému dnu a silným mořským proudům inženýři zavrhli i prefabrikovaný tunel.
Nová pobídka kvůli mistrovství světa 2030
I zkoumání charakteru mořského dna bylo výzvou. Posádky, které měly za úkol prozkoumat geologické podmínky, to po týdnu vzdaly kvůli silným proudům. Lodě nebyly schopny udržet stabilní polohu kvůli proudům v průlivu.
Předběžné plánování projektu mělo být dokončeno v roce 2008. Výsledkem měl být průzkumný tunel o šířce 4,8 metru. Vzhledem ke geologické situaci v zemětřesné oblasti však stále panovaly velké pochybnosti o jeho proveditelnosti. V důsledku toho byl projekt opět na zhruba 15 let pozastaven, dokud nebyl v roce 2023 obnoven.
Důvodem bylo mistrovství světa ve fotbale plánované na rok 2030, na kterém se poprvé představí tři pořadatelé na dvou kontinentech – Španělsko, Portugalsko a Maroko. Pokud bude tunel do té doby v provozu, fanoušci by se mohli rychle dostat na místa konání mistrovství.
Probíhají další studie proveditelnosti
Jak napsal časopis Forbes v létě 2024, marocká Národní společnost pro průliv (SNED) oznámila, že zahájila výzkum proveditelnosti projektu nazvaného Euro Afrika Gibraltar Straight Fixed Link. Španělsko již loni zahájilo takové studie pod záštitou Španělské společnosti pro studium pevného spojení přes Gibraltarskou úžinu (SECEGSA).
Dalším důvodem pro obnovení projektu bylo dokončení prvního projektu vysokorychlostní železnice v Maroku v roce 2023. Vlak spojuje Casablancu s Tangerem a je nejrychlejším železničním spojením na africkém kontinentu. To ukazuje, že země je připravena na další velkou výzvu v oblasti železniční dopravy.
Jak píše The Portugal News, vysoká intenzita letecké dopravy během mistrovství světa ve fotbale by mohla vést k tomu, že se tunel skutečně zrealizuje. Španělsko oznámilo financování projektové studie ve výši 2,3 milionu eur. Peníze poskytuje Evropská unie v rámci plánu rekonstrukce, přestavby a odolnosti.
Přetrvává mnoho obav
Stále však existuje mnoho obav ohledně proveditelnosti projektu. Například ražba tunelů by mohla mít obrovský dopad na jedinečný ekosystém v Gibraltarském průlivu. Bylo by třeba prozkoumat opatření k minimalizaci škod na životním prostředí, ochranné zóny pro živočichy, strategie ke snížení hluku a monitorovací programy po ukončení stavby.
Podle listu The Portugal News není pochyb o tom, že tunel mezi Evropou a Afrikou bude přínosem pro oba kontinenty. Je však obtížné předpovědět, zda bude stavba nakonec ekonomicky rentabilní. Záleží na faktorech, jako jsou náklady na výstavbu a údržbu a také očekávané příjmy z obchodu a dopravy.
Deník srovnává projekt s výstavbou druhého letiště v Lisabonu, které má být rovněž dokončeno do roku 2030 – pokud vše půjde hladce. Čtrnáctikilometrový tunel pod Gibraltarským průlivem je na druhou stranu mnohem náročnější projekt než letiště.
Video na platformě X lze tedy shrnout takto: není pravda, že tunel je již ve výstavbě a má sloužit jako transferová trasa pro uprchlíky z Afriky. Film ukazuje jiné staveniště podzemní dráhy, protože v současné době žádné práce neprobíhají.
Není také pravda, že Německo nese 80 % nákladů na výstavbu. V závěru článku The Portugal News se krátce spekuluje o tom, že by projekt mohla financovat Evropská unie, protože by se tím snížila letecká doprava. Zatím však o tom nepadlo žádné oficiální slovo.
–etg–
