Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) loni při představování letošního rozpočtu poukazoval na to, že jeho schodek klesá a že vláda rozpočet považuje za realistický a vyvážený.
Původně Sněmovna schválila na letošní rok schodek 252 miliard, ale na podzim ho zvýšila o 30 miliard kvůli potřebě hradit škody po zářijových povodních. V pololetí skončil rozpočet schodkem 178,6 miliardy korun. Meziročně šlo o zlepšení o téměř 37 miliard. „Vzhledem ke zlepšující se ekonomické situaci se ale stále jedná o vysoký deficit,“ stojí ve stanovisku NKÚ.
Kala poukázal na to, že velkou část rozpočtu tvoří povinné, tedy mandatorní výdaje. Kromě toho výrazně rostly i výdaje na obsluhu státního dluhu, které se meziročně zvýšily o 5,3 miliardy korun. Kontrolní úřad varuje, že tempo růstu výdajů na obsluhu státního dluhu bude pokračovat i v příštích letech. Pro příští rok se výdaje kapitoly Státní dluh mají zvýšit téměř ke 100 miliardám korun.
Jako problematické hodnotí NKÚ i některé rozpočtové přesuny. „V první polovině roku 2024 bylo prostřednictvím rozpočtových opatření z celkové rozpočtové rezervy ve výši téměř 12 miliard korun uvolněno 2,9 miliardy korun. Není však zcela zřejmé, zda všechny tyto prostředky byly v souladu s účelem rozpočtové rezervy, tedy primárně k pokrytí nezbytných a nepředvídaných výdajů,“ uvedl prezident NKÚ.
Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že všechny peníze v prvním pololetí převedlo rozpočtovými opatřeními do jednotlivých kapitol v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Šlo hlavně o ustanovení, které stanoví, že o použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
Kala na druhé straně ve stanovisku NKÚ připomenul pokles inflace, poukázal na obnovený růst spotřeby domácností i lepší saldo zahraničního obchodu. Dobře si podle něj vedla i příjmová strana rozpočtu. Upozornil však, že za růstem příjmů z daní firem o 18 miliard korun stálo hlavně zavedení daně z neočekávaných zisků. Bez této daně by její výběr naopak meziročně klesl o 0,2 miliardy korun.
