Na knižních pultech je nyní k dostání obsáhlá monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, která ve čtyřsvazkovém vydání mapuje kauzy politických obětí za totalitního režimu.
Více než patnáct let strávil tým historiků a archivářů hledáním, shromažďováním a tříděním informací politických vražd, které se staly v období totalitního Československa. Týmu se podařilo v knize odkrýt osudy 232 politických obětí. V rámci publikace je i 34 kontroverzních případů, které bývalá justice označila za politické, ale „leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují,“ uvádí Ústav pro studium totalitních režimů, který ve spolupráci s Nakladatelství Academia knihu vydal.
„Justiční vraždy představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Tento násilný akt totiž umožňuje nejen přímou fyzickou likvidaci skutečných či potenciálních politických odpůrců, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování ‚nepřátel‘, mobilizaci vlastních příznivců či ideologickou indoktrinaci. Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti,“ popisuje Petr Mallota, vedoucí autorského kolektivu a hlavní editor rozsáhlé monografie.
Podle něj bylo cílem publikace seznámit veřejnost s konkrétními lidmi (oběťmi justičních vražd), aby nebyli zapomenuti.
„Jsou to právě konkrétní lidské osudy, jež mohou tuto ‚anonymitu‘ obětí překonat a přivést nás k zamyšlení. Snad nám také nedovolí na oběti politických poprav zapomenout,“ dodal Mallota.
Podle autorů dílo obsahuje dva a půl tisíce dokumentů a fotografií a je rozděleno do čtyř svazků.
„První tři svazky obsahují úvodní studii k tématu, v níž čtenáři naleznou např. informace o metodách vyšetřování komunistickými bezpečnostními složkami, o fungování tzv. třídní justice či o osudech ostatků popravených“, zmiňují autoři. Zahrnují také životopisnou studii 232 popravených, u nichž jsou prokázané politické důvody popravy.
Čtvrtý svazek se věnuje 34 osobám, „jejichž případy lze v převážné míře označit za mimořádně kontroverzní. Jde o popravené, u kterých např. převládaly kriminální motivy, či kteří dokonce spáchali v době druhé světové války zavrženíhodné válečné zločiny. Jednotlivé kauzy však byly komunistickým režimem účelově politizovány, a to i za využití přímých zásahů do vyšetřování a soudního řízení, nebo byli tito lidé v minulosti opakovaně chybně zařazováni mezi popravené z politických důvodů“, vysvětluje ústav.
Podle něj bylo nejvíce rozsudků smrti (180 osob) vykonáno za vlády Klementa Gottwalda po roce 1948, což je 77,6 % z celkového počtu exekucí. Během vlády Antonína Zápotockého došlo k 46 popravám (19,8 %) a za Antonína Novotného byl hrdelní trest vykonán v šesti případech.
„Ti lidé trpěli na šibenici déle než deset, patnáct, dvacet minut, než se uškrtili. Takhle strašným způsobem je zavraždili. Na to bychom nikdy neměli zapomínat,“ poznamenal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna pro ČT.
„Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah,“ uvedl Kudrna.
