Vedení Prahy dnes schválilo zadání podmínek tendru zhruba za 142 miliard korun, který má zajistit provoz elektrických vlaků v Pražské integrované dopravě (PID) po prosinci 2029. Tehdy skončí smlouva s Českými drahami. Záměr a zadání tendru schválili radní města, ještě o něm budou ve čtvrtek hlasovat zastupitelé. Zároveň budou rovněž ve čtvrtek podmínky schvalovat i radní Středočeského kraje, který je hlavním zadavatelem zakázky.
Plánovaný tendr má zajistit provoz vlaků na linkách PID v Praze a Středočeském kraji od konce roku 2029 do konce roku 2059. Potřebné nové elektrické velkokapacitní vlaky označované jako EMU 400 pořídí vysoutěžený dopravce. Mělo by jich být nejprve 60 s možností pořízení dalších šesti kvůli vyšší poptávce cestujících, za třicetileté trvání kontraktu pak zakázka počítá s možností nákupu dalších až 67 vozidel.
Praha a Středočeský kraj jsou spoluzadavateli tendru, samotné vypsání soutěže bude mít na starosti kraj, který je hlavním zadavatelem. Náklady na zakázku si kraj a hlavní město podle ředitele organizátora Pražské integrované dopravy ROPID Petr Tomčík rozdělí zhruba půl na půl.
Tomčík dále ČTK řekl, že nyní musí zadání ještě schválit pražští zastupitelé a radní Středočeského kraje, což by se mělo obojí stát ve čtvrtek. Potom bude nutné připravit zadávací dokumentaci a smluvní dokumenty, takže s vypsáním tendru se podle ředitele počítá na konci ledna příštího roku. Trvání soutěže pak zadavatelé odhadují na 11 až 13 měsíců, dodal ředitel.
České dráhy koncem listopadu oznámily, že musely zrušit svůj interní tendr za 42 miliard korun na nákup vlaků, který zadaly kvůli účasti v plánovaném tendru. Podle státního dopravce bylo důvodem to, že hlavní město stále nespecifikovalo požadavky na pořizované vlaky. Tomčík to tehdy popřel a uvedl, že důvodem zrušení tendru drah je naopak to, že technické specifikace vlaků zveřejněny byly a soutěž ČD jim neodpovídala.
Vypsání tendru Prahy a kraje oproti původním plánům nabralo zpoždění, podle Tomčíka je však jasné, že přechod na novou zakázku v roce 2030 bude tak jako tak muset být postupný, a to kvůli omezenému množství vlaků, které jsou schopni výrobci najednou dodat. „Víme, že přechodné období je nutné řešit a budeme se tím zabývat,“ řekl ředitel.
Odkup Nákladového nádraží Žižkov
Praha plánuje od Českých drah (ČD) za zhruba 1,43 miliardy korun s DPH koupit budovu Nákladového nádraží Žižkov s přilehlými pozemky. Dnes to schválili městští radní, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město plánuje rozsáhlý památkově chráněný objekt zrekonstruovat a přeměnit na centrum s prostory pro kulturu, školským kampusem, byty či kancelářemi. Transakce kromě budovy zahrnuje i pozemky nutné pro stavbu tramvajové trati, která zajistí napojení čtvrti vznikající v areálu nádraží na MHD.
Na rozsáhlých nezastavěných pozemcích okolo nádraží má podle urbanistické studie, kterou město schválilo, v budoucnu žít až 15.000 obyvatel. Stavbu bytů tam už zahájila firma Central Group, dále tam projekty plánují Sekyra Group, Penta či Finep. Budova nádraží má podle plánů města po přeměně zajistit služby veřejné vybavenosti pro novou čtvrť a zároveň se stát celoměstsky významným kulturně-společenským centrem.
Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky vlastní ČD, které v minulosti založily společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group za účelem rozvoje areálu. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.
Magistrát v minulosti zvažoval, že rozvoj objektu zajistí spoluprací s developerskými firmami. Současné vedení města ale na základě právní analýzy usoudilo, že by to bylo riskantní, a rozhodlo o přímém odkupu. Budovu má mít podle dnešního usnesení ve správě městská firma Trade Centra Praha (TCP), která také ve spolupráci s magistrátním majetkovým odborem připraví ekonomický model jejího dalšího využití.
Město plánuje novou čtvrtí v areálu nádraží vést asi dvoukilometrovou tramvajovou trať, která ji napojí od západu na ulici Jana Želivského a od východu na Jarov. Částečně využije stávající železniční koleje. Dopravní podnik chce trať začít stavět příští rok. Nová Jarovská ulice pak má čtvrť napojit na chystaný úsek vnitřního okruhu a dopravně ulehčit ulici Jana Želivského.
Funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží byla postavená mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a od roku 2013 je památkově chráněna. Udělení ochrany přecházely dlouholeté boje místních obyvatel a aktivistů proti záměru developerů objekt zbourat. Budova je nyní z větší části prázdná, nachází se v ní několik provozoven či umělecký ateliér. Vlaky přestaly na nádraží definitivně jezdit 1. ledna 2016.
