Jihokorejský prezident Jun Sok-jol, kterému byly pozastaveny pravomoci po jeho neúspěšném pokusu zavést na začátku prosince v zemi stanné právo, zůstává ve své rezidenci v Soulu a už třetím dnem vzdoruje zatčení. Svým stoupencům, kteří se kolem jeho domu sešli, v noci na dnešek vzkázal, že bude „bojovat až do konce“, napsala agentura AFP.
Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů ( CIO ), který vede vyšetřování ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, má podle AFP do 6. ledna čas na využití zatykače. Ten na Jun Sok-jola vydal 31. prosince soud v Soulu. O zatykač úřad požádal poté, co se Jun třikrát nedostavil k výslechu.
Prezidentův advokát ovšem zatykač označil za nezákonný a tvrdí, že CIO nemá pravomoc o něj žádat. Dodal, že prezidentův právní tým požádá útavní soudce o zrušení zatykače.
Soud také vydal příkaz k prohlídce prezidentova sídla a dalších míst. Prezidentská bezpečnostní služba však zatím vyšetřovatelům brání ve vstupu do objektů s odvoláním na zákon zakazující prohlídky prostor obsahujících státní tajemství bez souhlasu odpovědné osoby. Pozorovatelé předpokládají, že právě kvůli obavám z možného střetu s ochrankou se zatím vyšetřovatelé nepokusili vniknout do rezidence a Jun Sok-jola zatknout.
Od úterního vydání zatykače demonstrují Junovi příznivci i odpůrci nejčastěji poblíž jeho rezidence v Soulu a přes policisty, kteří od sebe oba tábory oddělují, na sebe pokřikují nadávky.
„Korejská republika je v současné době v nebezpečí kvůli vnitřním a vnějším silám ohrožujícím její suverenitu a kvůli aktivitám protistátních živlů,“ napsal Jun Sok-jol v dopise, který rozdal svým příznivcům tábořícím poblíž jeho domu a jehož pravost AFP potvrdil prezidentův právník Jun Kab- kun. „Přísahám, že budu bojovat po vašem boku až do konce, abych ochránil tento národ,“ dodal Jun Sok-jol.
Mluvčí hlavní opoziční Demokratické strany Čo Sung-le označil Junův dopis označil za „blouznění“ a obvinil ho z podněcování nepokojů.
Jun šokoval své spoluobčany i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Po několika hodinách se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vládu.
