Nedávná studie provedená skupinou Mutagenesis Group na univerzitě Autònoma de Barcelona (UAB) ukázala, že komerčně dostupné čajové sáčky vyrobené z plastových polymerů uvolňují při vyluhování velké množství mikro a nanoplastů.
Tyto částice se dostávají do zažívacího traktu člověka, kde je absorbují střevní buňky a mohou mít potenciálně neblahý vliv na zdraví člověka, uvádí tisková zpráva univerzity.
Aby vědci zjistili, co všechno a v jakém množství se z čajových sáčku vylučuje, použili k tomu nejmodernější technologie a postupy včetně skenovací elektronové mikroskopie (SEM), infračervené spektroskopie (ATR-FTIR), dopplerovské velocimetrie (LDV), analýzy sledování nanočástic (NTA) a dalších.
Studie analyzovala tři druhy čajových sáčků vyrobených z nylonu-6, polypropylenu a celulózy.
Dva vzorky čajových sáčků byly nakoupeny prázdné na internetu (Amazon a Aliexpress), třetí vzorek pak pocházel ze supermarketu a obsahoval čaj, který vědci před pokusem vysypali. Nejdříve sáčky třikrát propláchli destilovanou vodou a poté u každého druhu vložili 300 sáčků do nádoby s 600 ml destilované vody s teplotou 95°C, popisují metodologii studie.
Podle výsledků se nejvíce částic uvolilo z polypropylenu (asi 1,2 miliardy částic na mililitr tekutiny). U celulózy tomu bylo asi 135 milionů částic a u nylonu-6 bylo identifikováno 8,18 milionů částic na mililitr.
Deník Epoch Times oslovil UAB s dotazem k upřesnění týkajícího se částic v celulózových sáčcích. Do doby publikování jsme odpověď neobdrželi.
K identifikaci znečišťujících látek vědci použili výše zmíněné pokročilé analytické techniky. Následně badatelé částečky obarvili a ve zkumavkách pozorovali, jak ovlivňují několik typů střevních buněk.
„Experimenty s biologickou interakcí ukázaly, že střevní buňky produkující hlen měly nejvyšší příjem mikro a nanoplastů, přičemž částice dokonce vstupovaly do buněčného jádra, kde je uložen genetický materiál,“ píše se v tiskové zprávě.
Výzkumníci ze studie míní, že plastové částice mohou teoreticky poškodit DNA a vyvolávat vznik volných radikálů, což může vést k narušení DNA a mutacím. Zároveň ale dodávají, že tuto teorii je potřeba ověřit dalším výzkumem.
Výsledek podle autorů studie naznačuje klíčovou roli střevního hlenu při absorpci těchto znečišťujících částic, které by mohly mít neznámé chronické účinky na lidské zdraví. K tomu je však potřeba „vyvinout standardizované testovací metody pro hodnocení kontaminace uvolňované z plastových materiálů přicházejících do styku s potravinami a formulovat regulační politiku pro účinné zmírnění a minimalizaci této kontaminace,“ uvádějí vědci.
Výzkum částečně financovala EU v rámci programu PLASTICHEAL spadající pod Horizon 2020.
Český výrobce čajů – podstatné jsou pro nás údaje od výrobce
Složení čajových sáčků se na baleních běžně neuvádí, takže spotřebitel nemá příliš možností orientovat se při nákupu touto informací. Zavolali jsme proto do jedné z českých firem na výrobu čaje, aby nám k tomu řekli víc.
Společnost Leros, která vyrábí bylinné čaje a produkty, používá podle informací na svém webu rozložitelné čajové sáčky z „čistě přírodního materiálu“ z vláken banánovníku abaca, který lze po použití kompostovat. U plouvoucích sáčků (bez visačky a šňůrky) však používají materiál se svařitelnou plastovou vrstvou. Na webu však dodávají: „ale hledáme ekologičtější řešení“.
Jana Wolfová, ředitelka kvality ve firmě, řekla Epoch Times, že spíše než vědecké studie různé kvality jsou pro ni důležitější údaje od výrobce sáčků ohledně složení a provedených studií.
„Spolupracujeme s několika výrobci filtračních sáčků. Od všech máme přesně doložené specifikace, skladbu materiálu, jak se ten materiál chová v čase, jak se chová při zalití horkou vodu, jak se chová při kontaktu s bylinkou suchou, bylinkou mokrou a tak dále,“ řekla a dodala, že jako firma pracující s bylinkami se snaží používat biodegradibilní materiály šetrné k přírodě.