Aktualizace v 18:57
Vláda dnes schválila návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle normy by pracovníkům takzvané třetí kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, měla firma spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.
Materiál počítá s tím, že třech až deseti směnách by měla firma spořit tři procenta. Při jedné či dvou směnách není spoření povinné. Podmínky pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit. Autoři navrhují, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně a změny začaly platit od července.
Podle původní verze důchodové reformy mělo 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží získat možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 pak prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
„Tito zaměstnanci (ze třetí kategorie se čtyřmi rizikovými faktory) budou moci svoje životní potřeby financovat v letech před dosažením důchodového věku v podobě předdůchodu,“ uvedl Fiala. Dodal, že návrh představuje doplnění důchodové reformy.
Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí. Dodat musí číslo účtu penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až dva miliony korun. Kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila až 200.000 korun. Řešit to má inspekce práce.
Podle autorů má zákon zmírnit pracovníkům třetí kategorie podmínky pro čerpání předdůchodu. Nyní je nutné spořit aspoň deset let a našetřit částku, aby pokryla měsíční splátku aspoň 30 procent průměrné mzdy po dva roky. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se podmínka spořit aspoň deset let ruší. Stanjura podotkl, že příspěvek zaměstnavatelů do 50.000 korun ročně je osvobozený od daně.
Odbory a zástupci zaměstnavatelů si stěžují na to, že s nimi autoři o možném řešení a nastavení pravidel nejednali. Vadí jim, že normu předkládají poslanci, ne vláda. Chybí jim tak zpráva o dopadech či běžné připomínkové řízení. Nesouhlasí ani se zrychleným přijetím.
Ministr financí řekl, že by výhradám na způsob projednávání rozuměl, pokud by se jednalo o vládní zákon. Podotkl, že poslanci nepatří mezi sociální partnery. Své návrhy tak s odbory a zaměstnavateli projednávat nemusí. „Jestli navrhneme – a nebráníme se, jaká mají být pravidla poslaneckého zákona, můžeme se o tom bavit,“ uvedl Stanjura.
Podle odborů a organizací zaměstnavatelů navrhovaný povinný příspěvek firem a institucí na spoření na stáří omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je podle nich administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy.
Podle Jurečky nepředstavuje řešení „žádné překvapení“, princip v přispívání zaměstnavatelů zůstal a rozdíl je ten, že se jedná ne o pět procent mzdy do odvodů, ale o tři a čtyři procenta na spoření. „Pět procent by dostal státní rozpočet, tady peníze dostane zaměstnanec na svůj účet,“ dodal Stanjura.
