Německá ekonomika se nachází v krizi – růst je stále minimální, investice se zastavují a podniky se stěhují. Německá vláda drasticky snížila prognózu růstu do roku 2025, zatímco politická nejistota a vysoké byrokratické náklady situaci ještě zhoršují. Podnikatelská obec nyní volá po změně kurzu a vychází do ulic.
Německá ekonomika je na samém dně. Ani v letošním roce se toho pravděpodobně moc nezmění. Podle ve středu zveřejněné výroční hospodářské zprávy se letos očekává nárůst hospodářského výkonu o pouhých 0,3 %. Ještě před třemi měsíci spolkové ministerstvo hospodářství očekávalo růst o 1,1 %.
Ve své původní prognóze pro rok 2025 počítala tehdejší vládní koalice s pozitivními impulsy z tzv. iniciativy růstu. Ta zahrnovala zlepšení odpisových podmínek na podporu investic, vládní opatření na snížení cen elektřiny a pobídky k delšímu pracovnímu životu. Vzhledem k tomu, že se vládní koalice SPD, Zelených a FDP v listopadu rozpadla, nemohly být klíčové části této iniciativy realizovány.
Německé ekonomice však nyní došla trpělivost. Ve středu vyzvala aliance zhruba 100 podnikatelských organizací příští spolkovou vládu ke změně směru hospodářské politiky na takzvaném Dni hospodářského varování. Ústřední shromáždění se konalo u Braniborské brány ve 13.00 hodin.
Podnikatelé vyšli do ulic
Torsten Alsleben, výkonný ředitel Iniciativy pro nové sociálně tržní hospodářství (INSM), v rozhovoru pro Epoch Times uvedl, že demonstrace byla uspořádána proto, že hospodářská situace v Německu je mimořádně kritická. Mnoho podniků bojuje o přežití nebo již není schopno rozumně investovat. Rozhodnutí o umístění podniků stále častěji směřují proti Německu. Kvůli této dramatické situaci nyní vycházejí do ulic i podnikatelé, což běžně nedělají. Alsleben patří k organizátorům této hospodářské akce.
Den hospodářského varování byl plánován již před několika měsíci, pokračuje Alsleben. S novými volbami však vstoupila do hry nová dynamika. Společnosti najednou viděly příležitost, jak ovlivněním volební kampaně něco změnit. Podle generálního ředitele INSM by měl být vzkaz politikům jasný: „Musíte něco změnit, takhle to dál nejde. Jinak bude Německo za pár let vypadat jinak než nyní.“
„Nyní to hoří jasným plamenem,“ řekla Marie-Christine Ostermannová, předsedkyně sdružení Die Familienunternehmer v Berlíně. „Vláda, která chce svým občanům nabídnout skutečné a dobré vyhlídky na bezpečná a dobře placená pracovní místa, musí nastolit směr řešení hlavních strukturálních problémů,“ pokračovala Ostermannová.
V souvislosti se slabou ekonomikou vyzývají sdružení, aby se před parlamentními volbami, které se uskuteční 23. února, zaměřila na konkurenceschopnost Německa. Mezi hlavní požadavky patří nižší daňové zatížení, méně byrokratických požadavků, omezení příspěvků na sociální zabezpečení, nižší náklady na energie a větší flexibilita pracovního práva.
Dlouholetý světový šampion v exportu
Více než čtvrtina ekonomické síly Německa je založena na průmyslu. Výroba v tomto odvětví je nyní výrazně nižší než před pěti lety. Vypočítal to právě Svaz německého průmyslu. „Aby se Německo vrátilo na správnou cestu, musí vláda konečně přistoupit k rozsáhlým strukturálním reformám a investicím. Musíme modernizovat náš stát a postavit Německo jako silného mezinárodního partnera,“ řekl nedávno prezident BDI Peter Leibinger na výroční tiskové konferenci svého svazu.
Krize je více než jen důsledkem „dvojího šokového efektu pandemie a hospodářských důsledků útočné války na Ukrajině“. Problémy, s nimiž se potýká i průmysl, jsou důsledkem „strukturální slabosti Německa jako místa pro podnikání“. Podle Leibingera průmysl od léta 2018 zaostává.
Německý obchodní model byl po dlouhá desetiletí založen na velmi jednoduchém principu: suroviny a jednotlivé díly se levně nakupovaly v zahraničí a v Německu se vylepšovaly, aby získaly žádanou značku kvality Made in Germany. Důležitou roli přitom hrála levná energie.
Válka na Ukrajině v roce 2022, následná energetická krize, inflace a přechod na klimaticky neutrální ekonomiku řízený vládnoucí koalicí zpochybnily předchozí obchodní model a způsobily růst cen energií. To se stalo stále větší výzvou, zejména pro energeticky náročné podniky. „Poklesla zejména důležitá hospodářská odvětví, jako je strojírenství a výroba elektrických zařízení, zatímco chemický průmysl se po prudkém poklesu v roce 2023 stabilizoval na nízké úrovni,“ uvádí se v Hospodářské zprávě 2025.
Náklady na byrokracii na prvním místě seznamu problémů
Podniky od politiků očekávají snížení nákladů na energie, aby se staly opět konkurenceschopnými. Na seznamu přání podniků je však na prvním místě zcela jiný problém: snížení nákladů na byrokracii.
Podle Indexu byrokracie, který zveřejnil mnichovský institut Ifo, stojí byrokracie spojená s ohlašovacími a dokumentačními povinnostmi nebo s procházením plánovacími a povolovacími postupy podniky 65 miliard eur ročně. Kromě toho se podle Ifo institutu v důsledku toho každoročně ztratí 146 miliard eur hospodářského výkonu.
„Obrovský rozsah nákladů způsobených byrokracií zdůrazňuje naléhavost potřeby reformy. Náklady na nicnedělání jsou obrovské v porovnání s potenciálem růstu, který leží ladem při snižování byrokracie,“ komentoval výsledky listopadového Indexu byrokracie Oliver Falck, ředitel Centra pro organizaci průmyslu a nové technologie Ifo.
Digitalizace veřejné správy by mohla hrát důležitou roli při snižování byrokracie. „Pokud by Německo dohnalo Dánsko v digitalizaci veřejné správy, jeho hospodářský výkon by byl o 96 miliard eur ročně vyšší,“ vysvětluje Falck.
Nálada mezi německými firmami je tedy špatná – a to již dlouho předtím, než ve středu vyšly do ulic. Panuje zde velká nejistota ohledně hospodářského vývoje. Namísto lokálních investic v Německu se mnoho firem poohlíží po atraktivních lokalitách mimo Německo. V nedávném lednovém průzkumu, který provedl BDI, přibližně třetina firem uvedla, že již přemístila výzkumné a vývojové prostory do zahraničí. Prezident BDI Peter Leibinger varoval, že tato migrace ohrožuje Německo jako místo pro podnikání „v jeho jádru“.
Nejdůležitějšími důvody pro stěhování jsou především náklady (58 %), menší byrokracie v zahraničí (47 %) a větší ochota inovovat v zahraničí (34 %). Téměř dvě třetiny firem (64 %) jsou navíc toho názoru, že zahraniční konkurence může snadněji realizovat nové nápady a technologie.
Zatraktivnění života a práce ve venkovských oblastech
Prezident zaměstnavatelů Rainer Dulger a šéfové dalších čtyř významných svazů v naléhavé výzvě adresované lídrům německých parlamentních stran vyzývají politiky, aby po volbách více podporovali podniky ve venkovských regionech. V dopise, který má podle jejich vlastního vyjádření k dispozici mj. list Rheinische Post (RP), kritizují skutečnost, že se politici v minulých volebních obdobích příliš soustředili na sociální a společenské zájmy metropolí. „Občané, podnikatelé a jejich zaměstnanci na venkově potřebují znovu ocenění, které si zaslouží,“ zdůrazňují Dulger a vedoucí sdružení.
Ve venkovských oblastech je třeba zlepšit rámcové podmínky pro samostatnou výdělečnou činnost a podnikání, komplexní a přiměřené financování v oblastech digitalizace, dopravní a energetické infrastruktury, bydlení, zdravotní péče, mobility, vzdělávání a odborné přípravy, jakož i kulturních a sociálních zařízení. To se zdůrazňuje mimo jiné v dopise adresovaném předsedovi SPD Larsi Klingbeilovi a předsedovi CDU Friedrichu Merzovi. V dopise žádají, aby byly v nadcházejícím legislativním období více zohledněny zájmy venkovských regionů a aby byly zohledněny všechny hospodářské a sociální subjekty ve všech odvětvích.
–etg–