Jeho strana a předseda CSU Söder podpořili na volební stranické konferenci CDU v Berlíně kandidáta na kancléře Friedricha Merze. Jeho patnáctibodový program pro změnu vlády byl jednomyslně přijat. Mluvčí pro vnitřní politiku Alexander Throm řekl deníku Epoch Times, že „nefunkční“ dublinský systém je hlavní příčinou současné migrační situace.
V pondělí 3. února se v berlínské City Cube konala volební konference CDU. Zatímco před areálem sjezdu strany protestovaly stovky lidí proti společnému hlasování Unie a AfD, 950 delegátů podpořilo svého kandidáta na kancléře Friedricha Merze.
Ústředním bodem stranické konference bylo jednomyslné přijetí takzvaného patnáctibodového programu, který by Merz chtěl v případě zvolení kancléřem okamžitě realizovat. Patří mezi ně opatření k posílení konkurenceschopnosti německé ekonomiky a také opatření k omezení nelegální migrace. Předseda CSU Markus Söder na stranické konferenci rovněž ujistil kandidáta na kancléře o své plné podpoře.
Merz: „Menšinová vláda CDU a CSU nevznikne“
Kandidát CDU/CSU na kancléře prohlásil, že pokud se CDU/CSU dostane k moci, „pustí se neprodleně do práce“. Občané a podniky by měli mít možnost „vstoupit do letních prázdnin 2025 s obnovenou důvěrou“. Program měl vyslat „jasný a silný signál celému Německu“ a „řešit kořeny problémů, které naši zemi tak dlouho paralyzovaly“.
Předseda CDU rovněž oznámil, že menšinová vláda CDU/CSU nevznikne. Navzdory současným protestům za nimi vidí pouze „zmenšující se rudozelenou menšinu“ a vyzval svou stranu, aby „udržela kurz“. Podle Merze je drtivá většina obyvatelstva toho názoru, že „migrační politika nemůže takto pokračovat“.
Friedrich Merz zopakoval svůj závazek, že po volbách nebude s AfD žádná spolupráce a žádný toleranční model. Pokud se však nepodaří dostat problémy pod kontrolu, „může Německo čelit i sklouznutí k levicovému nebo pravicovému populismu“.
Throm: „Nikdy od války nebyla tak malá ochota přijímat uprchlíky“
Mluvčí parlamentní frakce CDU/CSU pro vnitřní politiku Alexander Throm v rozhovoru pro Epoch Times uvedl, že CDU/CSU přinese do Německa „migrační obrat“. Země potřebuje „oddech“ s ohledem na příliv dalších uprchlíků do Německa.
Ve všech oblastech společnosti – od bydlení, zdravotnictví, školek a škol až po úřady, policii a soudnictví – panuje přetížení. To se odráží i ve společenské náladě:
„Ještě nikdy v dějinách Německa od války nebyla ochota přijímat uprchlíky tak nízká jako nyní.“
Jméno bývalé kancléřky Angely Merkelové, která Merze nedávno veřejně kritizovala, na stranické konferenci nezaznělo, a to ani v souvislosti s migrační politikou. Poslanec Bundestagu Throm však pro Epoch Times naznačil, že očekávání, která Merkelová učinila základem svých rozhodnutí, se nenaplnila:
„Do jisté míry jsme také příliš spoléhali na to, že dospějeme k fungujícímu a spravedlivému postupu v rámci Evropy. A je stále jasnější, že například takzvaný dublinský systém je zcela nefunkční.“
Dublinský systém byl ve skutečnosti zamýšlen jako protislužba
Skutečnost, že tento systém stále nefunguje, je také důvodem, proč EU trvá na navracení uprchlíků na hranicích. Podle dublinského systému musí žadatelé o azyl požádat o azyl v prvním členském státě EU, do kterého vstoupí. Podle Throma měla být tato zásada prosazena mnohem dříve:
„Jsou již v bezpečné zemi a nemusí cestovat do Německa, aby zde hledali ochranu. To je něco, co se určitě dalo udělat dříve.“
Pozdější útočník ze Solingenu měl požádat o azyl v Bulharsku, které bylo jeho první zemí vstupu. Odcestoval však do Německa a žádost podal tam. Poté, co byla jeho žádost zamítnuta, měl být vrácen do Bulharska, aby zde bylo provedeno azylové řízení. Pokus o to byl učiněn jednou, ale neúspěšně, protože povinná osoba nebyla na adrese svého bydliště k nalezení.
Vracení by mělo v EU vytvořit konstruktivní dynamiku
Throm dále pro Epoch Times vysvětlil, že pouze v 7,8 % případů, kdy muselo dojít k navrácení, bylo toto navrácení skutečně úspěšné. Dublin byl vlastně zamýšlen jako protislužba prvních hostitelských zemí Německu za to, že Německo v rámci Schengenu uprchlíky nevrací.
Pokud však tento systém nefunguje, není takové jednostranné zřeknutí se navracení trvalou možností. Odklon Německa od této praxe by pomohl omezit příliv uprchlíků do Německa. Poskytlo by také základ pro nové rozhovory a jednání s partnery v EU „o bezpečné ochraně vnějších hranic na jedné straně a o vhodném systému rozdělování v rámci Evropy na straně druhé“.
Právo EU vyžaduje, aby Německo provedlo postup, který vyjasní, kdo je skutečně odpovědný za azylové řízení uprchlíka, který žádá o azyl z jiné země EU. Tím by se zabránilo okamžitému navracení uprchlíků na hranicích. Friedrich Merz chce deklarovat přednost německého práva odvoláním se na článek o mimořádné vnitrostátní situaci. SPD a Zelení to považují za nevymahatelné u evropských soudů.
Demonstrace jsou pouze „reakcí levicového spektra“ – CDU hovoří za většinu
Throm odmítá dojem, že by CDU/CSU po neúspěšném pokusu o přijetí „zákona o omezení přílivu“ ve Spolkovém sněmu chyběla jednota. V kontextu volného mandátu je „docela možné“, že kolegové „nebyli přítomni nebo se nemohli připojit“. Nicméně to nic nemění na přání CDU/CSU omezit příliv žadatelů o azyl. Výrazně více hlasů chybělo FDP.
Throm považuje probíhající demonstrace za „reakci levicového spektra této republiky a levicového spektra politiky“. To se „do jisté míry dalo očekávat“. Hledají příležitost, jak „demonstrovat také proti CDU“.
Ve skutečnosti s AfD nespolupracovali a nebudou spolupracovat ani v budoucnu. Na otázku, s kým chce CDU/CSU provádět svou politiku, Throm zdůraznil, že se tak bude dít „s občany“. Čím silnější budou CDU a CSU ve vládě, tím více toho bude možné realizovat. Unijní strany jsou „jediné, které chtějí změnu migrační politiky a mají skutečně šanci sestavit vládu“.
Zatím není jisté, jak debaty o chování voličů ve Spolkovém sněmu a demonstrace ovlivní volební šance CDU/CSU. Poslední průzkumy veřejného mínění přisuzují CDU a CSU dohromady 29 až 30 procent.
–etg–
