Je čínský režim na pokraji vojenské akce, jde o paranoiu, nebo o obojí?
Komentář
V době, kdy čtete tyto řádky, se vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping (Si Ťin-pching) nachází uprostřed čistek ve svém nejbližším okolí. Ve skutečnosti se jedná o nejintenzivnější čistky v čínském režimu za posledních 40 let.
Co se děje?
Čistka na nejvyšších místech
V závislosti na zdroji existuje řada pravděpodobných vysvětlení čistek. Oficiálním vysvětlením čistek je korupce, například „porušení disciplíny“. Ale vzhledem k tomu, že korupce je v čínské ekonomice a společnosti velmi rozšířená – mezi její největší beneficienty patří vojenská a politická elita, včetně samotného Xiho -, je toto vysvětlení spíše zástěrkou než důvodem.
Xi se navíc neobrací pouze proti vojenským představitelům na nižších nebo středních úrovních, ale zaměřuje se také na politickou a vojenskou elitu Pekingu, včetně těch, kteří jsou na nejvyšších úrovních námořnictva a raketových sil Lidové osvobozenecké armády (LOA).
Například v listopadu 2024 se Xi zbavil admirála Miao Hua, blízkého politického spojence, kterému po desetiletí důvěřoval. Xi jmenoval Miaoa členem Ústřední vojenské komise, která má v LOA prosazovat loajalitu a dohlížet na povyšování vyšších důstojníků.
Miao však není jedinou obětí Xiova posledního kola čistek. V druhé polovině roku 2024 Xi odvolal více než desítku vysokých obranných úředníků, včetně dvou, které jmenoval do Ústřední vojenské komise.
Čeho se Xi obává?
Moc, paranoia a Maův duch
Historie nám ukazuje, že v diktaturách jednoho muže se čistky běžně používají k odstranění politických soupeřů. V době své vlády je používal sovětský diktátor Josif Stalin a první čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung, a stejně tak je používal i Xi, jehož nástup do čela KS Číny v roce 2012 byl částečně umožněn eliminací jeho politických konkurentů prostřednictvím protikorupčních čistek.
Od té doby Xiho čistky pokračují, někdy na nižších úrovních, ale jindy, jako například dnes, na velmi vysokých. Navíc díky pokroku v digitálních a sledovacích technologiích Xi dosáhl a upevnil svou moc na úrovni, která překonává i Maa v zenitu jeho vlády.
Proč ale Xi nyní odstraňuje své vlastní vojenské a politické spojence?
Čelí snad jasným a aktuálním výzvám, které ohrožují jeho vedení strany?
Přivádí ho jeho postupující věk a slábnoucí fyzické i duševní síly k podezření z neloajality i jeho nejbližších poradců?
Možná. Jednak se Xi může obávat, že si jeho generálové vybudovali vlastní kádr loajálních důstojníků a že by je, pokud by se jim naskytla příležitost, mohli využít k odstavení Xiho od moci. Může to tak být, nebo to může být prostě paranoia, která nevyhnutelně přichází s vládou jednoho muže.
Nebo může být pravda obojí. Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se nechal slyšet, že „i paranoici mají své nepřátele“.
Na domácí scéně má Xi nízké hodnocení veřejnosti, zejména mezi příslušníky generace Z, z nichž je více než 20 % nezaměstnaných. Jak protikorupční čistky pomohou s nezaměstnaností, zůstává nejasné. Přesto se může jednat o pouhé zdání, že úřady dělají něco pro zlepšení ekonomiky, což je ozvěnou jeho neúspěšné kampaně „společné prosperity“, která nesplnila očekávání KS Číny.
Hlasování o nedůvěře v armádě?
Další možností je, že Xi by mohl zpochybnit spolehlivost a důvěru svých vojenských představitelů. Budou se řídit příkazy, které mohou v blízké budoucnosti vést k otevřeným válečným akcím nebo se jim dokonce rovnat? Jsou dostatečně kompetentní na to, aby porazili Spojené státy a téměř stejně pravděpodobně i Japonsko?
V tomto světle by čistky mohly spočívat v nahrazení potenciálně váhavých vojenských vůdců těmi, kteří podle Xiových slov „budou bojovat a vyhrávat války“. První z nich může být invaze na Taiwan, na kterou Xi opět narážel ve svém novoročním projevu k národu.
Nesníží však čistky mezi vrcholnými vojenskými představiteli válečné schopnosti čínského režimu?
Názory na tuto otázku se různí. Pozoruhodné je, že čistky v armádě probíhají na nejvyšších velitelských úrovních, nikoliv na operačních, takže čistky na úrovni vedení nemusí mít takový dopad. To se však teprve uvidí.
Příprava na válku?
Důvody navíc mohou být mnohostranné a souviset se všemi zmíněnými.
Může jít například o skutečné ohrožení loajality vůči Xiovi. Nebylo by to poprvé, co by vojenští představitelé využili svého postavení k sesazení vládce. Pokud má jeden nebo více nejvyšších vojenských představitelů o Xiovi pochybnosti nebo jsou proti jeho případným záměrům jít do války, je možné, že se k odstranění Xiho od moci postavili vojenští pracovníci loajální spíše jim než Xiovi.
Operativní hrozba může existovat také kvůli systémové korupci, která v rámci vojensko-průmyslového dodavatelského řetězce nepochybně existuje. Současná čistka se zaměřuje na raketové síly LOA, nejelitnější vojenskou složku Číny, která je jádrem Xiových strategických jaderných sil a čínské národní bezpečnosti. Pět z devíti úředníků LOA, kteří byli ze svých pozic odstraněni, včetně generála Li Yuchaa, mělo totiž vazby na raketové síly.
Podobná čistka proběhla i v Jihomořské flotile námořnictva LOA – opět v souvislosti s dodavatelskými řetězci výzbroje. Vzhledem k těmto skutečnostem lze čistky považovat za opatření k posílení připravenosti a akceschopnosti různých vojenských složek země se zaměřením na námořnictvo a raketové síly LOA. Xiův slib sjednotit Taiwan s pevninou do roku 2027 by ho přiměl k tomu, aby eliminoval jakýkoli faktor, který by mohl bránit LOA a jejím průmyslovým složkám v dosažení operační efektivity.
Pokud jsou toto skutečně důvody Xiových čistek, pak by bylo moudré, aby si toho svět všiml.
Taiwan to již určitě dělá.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
