Americký prezident Donald Trump uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC), kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Příslušný exekutivní příkaz včera podepsal Trump.
Finanční a vízové sankce se mají týkat i rodinných příslušníků činitelů soudu. Koho konkrétně, zatím není jasné.
Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, například Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael ale jeho jurisdikci neuznávají.
Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001.
Loni soud Spojené státy i některé další země pobouřil tím, že vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je kvůli způsobu vedení války v Pásmu Gazy podezřelý ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Trump už v lednu odvolal prezidentský příkaz z roku 2021, jenž jeho sankce vůči ICC zase zrušil.
Mezinárodní trestní soud odsoudil Trumpovy sankce vůči ICC
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes odsoudil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce proti jeho činitelům, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, a vyzval členské státy k jednotě. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy uvalení sankcí ohrožuje nezávislost haagského soudu. Izraelská diplomacie exekutivní příkaz, který Trump podepsal ve čtvrtek večer, naopak uvítala. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
ICC v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters, vyzval „125 členských států, občanskou společnost a všechny národy světa, aby se jednotně postavily za spravedlnost a základní lidská práva“. Soud také pevně stojí za svými zaměstnanci, dodal.
„Uvalení sankcí na ICC ohrožuje nezávislost soudu a podkopává mezinárodní systém trestního soudnictví jako celek,“ uvedl na svém účtu na síti X předseda Evropské rady António Costa.
Nizozemsko, na jehož půdě soud sídlí, označilo Trumpovo rozhodnutí za „politováníhodné“. „Práce soudu je zásadní pro boj proti beztrestnosti,“ uvedl na síti X nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp.
Finanční a vízové sankce se mají z Trumpova nařízení týkat také rodinných příslušníků činitelů soudu. ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu.
Loni soud pobouřil vedle Izraele také Spojené státy a některé další země, včetně České republiky, když vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta. Oba jsou kvůli způsobu vedení války v Pásmu Gazy podezřelí ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Izrael sankce vítá
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dnes uvedl, že Trumpovo nynější rozhodnutí uvalit sankce na činitele ICC „důrazně schvaluje“ a že činnost soudu je „nemorální“ a neopírá se o „žádný právní základ“. „ICC agresivně stíhá zvolené představitele Izraele, jediné demokracie na Blízkém východě. ICC nemá žádnou jurisdikci,“ tvrdí Saar na svém účtu na síti X s tím, že Izrael ani USA nejsou smluvními stranami Římského statutu, tedy členy ICC. Armády obou zemí podle Saarova názoru přísně dodržují mezinárodní právo.
K Trumpovu kroku se na Facebooku vyjádřil i maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto, podle nějž jsou sankce proti ICC „zcela pochopitelné“.
