Volby do Spolkového sněmu se konají za 14 dní. Kandidát CDU/CSU na kancléře, Friedrich Merz, je v posledním průzkumu agentury INSA, koho by lidé přímo volili za kancléře, na prvním místě. Výrazně si polepšil a stahuje náskok svých soupeřů.
14 dní před volbami do Spolkového sněmu má Unie nejlepší šance na vítězství. V otázce, kterého kandidáta na kancléře němečtí voliči preferují, zaznamenal předseda CDU Friedrich Merz výrazný nárůst. Ukazuje to aktuální průzkum veřejného mínění, který provedl výzkumný institut INSA ve dnech 6. až 7. února.
Podle toho by 24 % dotázaných zvolilo Merze přímo novým spolkovým kancléřem. Tímto způsobem získal politik CDU tři procentní body ve srovnání s průzkumem z předchozího týdne.
Na druhém místě je kandidátka AfD na kancléřku Alice Weidelová s 20 %. Ztrácí tak jeden procentní bod oproti předchozímu týdnu, kdy byla s Merzem na stejné úrovni.
Současný spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) zůstává na třetím místě v otázce preferencí kandidátů na kancléře podle INSA s 16 %. Dva procentní body za ním následuje kandidát Zelených na kancléře, Robert Habeck.
Merz vede v porovnání s Scholzem v téměř všech otázkách
Při přímém porovnání mezi Merzem a Scholzem vítězí předseda CDU s 41 % proti 31 %. Merz v tomto srovnání získal šest procentních bodů oproti předchozímu týdnu. Pokus, který byl provázen protesty, o prosazení zpřísnění migrační politiky ve Spolkovém sněmu za pomoci AfD proti menšinové vládě levice a Zelených, se tedy podle průzkumů nezdá, že by Merzovi uškodil.
Výzkumný institut se také ptal 1 003 účastníků, v kterých oblastech politiky považují jednotlivé kandidáty na kancléře za kompetentnější.
Merz má ve většině otázek větší podporu. Náskok je velký zejména v oblastech azylové politiky, vnitřní bezpečnosti, veřejných financí, obrany a hospodářství. Pouze v oblastech sociálních otázek (práce/důchody) a ochrany klimatu/životního prostředí považují respondenti Scholze za schopnějšího.
Zásadní otázkou pro Merze po 23. únoru může být: dokáže vládnout s jedním koaličním partnerem, nebo bude opět potřebovat dva, jako tomu bylo v notoricky známé rozdělující „semaforové“ koalici? Devětašedesátiletý Merz oznámil, že chce rychle realizovat své plány na omezení migrace a povzbuzení zpomalené ekonomiky.
Vedení Unie také v porovnání stran
Pohled na stranické srovnání ukazuje: CDU/CSU sice podle posledního průzkumu INSA z 8. února stále vede, ale ztratila jeden procentní bod a nyní dosahuje 29 %. Druhá AfD rovněž ztratila jeden procentní bod a nyní dosahuje 21 %.
SPD získala od dotázaných – stejně jako Scholz v otázce kandidáta na kancléře – podporu 16 %. Zelení dosahují 12 % a také ztratili jeden procentní bod.
Protože výsledky průzkumů se mohou lišit podle institutu, je užitečné podívat se na vážený průměr všech institutů. Ten nedávno opět zjistil portál Dawum. Podle něj vede Unie s 29,6 % před AfD, která dosahuje 20,5 %.
Scholz nechce vstoupit do vlády pod vedením Merze
Ještě na začátku roku SPD doufala v „dostihový závod“ jako v roce 2021, když v posledních týdnech před parlamentními volbami nečekaně převálcovala ostatní strany a nakonec přece jen skončila na prvním místě. Uvidíme, zda se jí to ve zbývajících 14 dnech podaří a zda se Olaf Scholz stane opět kancléřem.
Nová účast SPD na vládě se však jeví jako možná, ale podle současného stavu pouze jako menší partner v unijní vládě pod vedením Merze. Taková vládní koalice však nebude snadná – zejména po sporu ohledně hlasování v Bundestagu, které Merz prosazoval s podporou AfD.
Šestašedesátiletý Scholz navíc již delší dobu jasně uvedl, že za Merze do nového spolkového kabinetu „rozhodně nepůjde“.
AfD poprvé s požadavkem na účast ve vládě
AfD jde do voleb do Spolkového sněmu s ambicemi, jaké nikdy předtím neměla. Poprvé představila opoziční strana Alice Weidelovou jako kandidátku na kancléřku a jasně vyjádřila svůj požadavek na účast ve vládě. Podle průzkumů by mohla dosáhnout 20 až 22 %, což by znamenalo zdvojnásobení jejího výsledku z roku 2021.
Nicméně všechny ostatní strany vyloučily možnost koalice s AfD – klíčovým slovem je „protiprůlomová bariéra“. Podle současného stavu by se AfD stala největší opoziční stranou v novém Spolkovém sněmu.
Otázkou však zůstává její vyhlášený cíl získat více než třetinu mandátů. To by jí zajistilo blokovací menšinu. To znamená, že změny Ústavy nebo změny jednacího řádu, pro které je potřeba dvoutřetinová většina, by již bez jejího souhlasu nebyly možné.
(s přispěním AFP)
–etg–
