Podle úterní zprávy na serveru Echo24 některá zahraniční média informovala o další kauze EU v podobě pokoutného placení médiím za pozitivní zpravodajství o unii. Deník se odkazuje na několik zdrojů, které však všechny vedou k italskému investigativnímu deníku Il Fatto Quotidiano. Evropský parlament (EP) se vůči obviněním ohradil.
Italský server tvrdí, že Evropská unie zaplatila v červnu 2024, těsně před volbami do Evropského parlamentu, zprostředkovaně velkým médiím po celé Evropě 132 milionů eur, aby o ní pozitivně informovala. Evropský parlament a Evropská komise podle deníku finance použily netransparentně, když měly nechat bez výběrového řízení peníze rozdělit skrze soukromou reklamní agenturu Havas Media France.
Kvůli tomu údajně nelze dohledat, kdo a jakou částku dostal, a měla se tím obejít povinnost registrovat platby nad 14 tisíc eur na oficiálním portálu ted.europa.eu, kde figurují stovky tisíc smluv s evropskými orgány. Il Fatto Quotidiano tvrdí, že evropské peníze šly v Itálii například zavedenému deníku La Repubblica.
„Nesprávné a zavádějící“
Iva Laňová, tisková atašé Evropského parlamentu pro ČR, se vůči pravdivosti tvrzení v článku ohradila. Pro Epoch Times uvedla, že článek italského deníku smíchal dvě naprosto odlišné věci. Tisková kancelář EP v oficiálním prohlášení zaslaném e-mailem Epoch Times 12. února večer uvedla, že tvrzení v článku jsou „nesprávné a zavádějící“.
Suma, kterou článek popisuje, je 132,8 milionu eur, na které EP podepsal rámcovou smlouvu se společností Havas Media. Tyto peníze jsou určeny na „mediální strategii, plánování a reklamu“ pro všechny tři hlavní instituce EU – Evropský parlament, Evropskou komisi a Evropskou radu – pro období 2023–2027, napsala tisková kancelář.
Podle textu smlouvy, která je k dispozici online, je hlavním předmětem činnosti kontraktora plánovat a nakupovat reklamní prostory a kampaně napříč 27 státy EU po dobu čtyř let.
Granty pro média
To, o čem psaly Il Fatto Quotidiano a Echo24, jsou grantové programy pro média, které Evropský parlament pravidelně a veřejně vypisuje, bez ohledu na to, zda jsou volby nebo ne. Žádosti se podávají v jednom roce a vyplácejí v tom následujícím, zpravidla v červnu. V roce 2023 na tyto účely vyhradil EP částku 9,1 milionu eur, uvedla tisková kancelář instituce.
Rozpočet na rok 2025 činí 5 milionů eur s tím, že příspěvek lze čerpat ve výši od 30 000 eur do 200 000 eur. EU financuje maximálně 70 % nákladů.
Žadatelé o tyto granty by měli „poskytovat pravidelné, spolehlivé, pluralitní a nestranné informace o politické a legislativní činnosti Evropského parlamentu, včetně informací o provádění legislativy EU, přičemž zdůrazní její dopad na každodenní život evropských občanů. Aktivity mohou zahrnovat i monitorování implementace legislativy EU“, píše se na webu Evropského parlamentu.
Mediální činnost podléhající grantům má „přispívat k posílení odolnosti společnosti proti dezinformacím a manipulaci s informacemi prostřednictvím zvyšování povědomí, ověřování faktů a mediální gramotnosti“, uvádí EP. Klíčovými kritérii pro udělení grantů jsou podle něj „dosah, publikum a dopad aktivit“.
Seznam subjektů, které granty obdržely, je dle EP veřejně dostupný. „Není pravda, že to nebylo nikde publikováno. Všechny granty včetně toho, kdo granty dostal, jsou publikovány,“ prohlásila Laňová a odkázala nás na příslušné stránky s přehledem vyplacených grantů za předchozí roky.
Kdo dostal evropské peníze v Česku
V seznamu grantů za rok 2023 (vyplácelo se v roce 2024) je vidět, že granty získaly také české subjekty. Česká tisková kancelář (ČTK) obdržela téměř 161 tisíc eur na kampaň „Volby pro budoucnost EU“. Český rozhlas a vydavatelství Economia (Hospodařské noviny, Ekonom, Aktuálně.cz aj.) dostaly každý 120 tisíc eur. Stejnou částku dostala společnost Media Marketing Services zastupující některá česká rádia.
Mezi uvedenými granty v celkové hodnotě 14 milionů eur figurují i nemediální subjekty. Z těch českých je to např. humanitární organizace Člověk v tísni, která získala 50 tisíc eur na vzdělávací projekt „Studentské volby“ nebo Fórum 50 procent, které usiluje o rovnoměrné zastoupení mužů a žen v politice. To si přišlo na 45 tisíc eur.
Přestože jde o veřejné informace, kritici z řad médií, některých politiků i občanů se pozastavují nad tím, že evropské instituce platí z peněz daňových poplatníků médiím s cílem ovlivnit smýšlení veřejnosti o EU. Obzvláště kontroverzní je takové jednání před volbami do Evropského parlamentu, kde by podle některých hlasů mohlo jít o zasahování do demokratického procesu.
Tisková kancelář EP v prohlášení uvedla, že granty jsou udělovány na principu zachování „redakční svobody“. „Tyto granty podporují spolupráci s různými médii s cílem zvýšit povědomí a porozumění o práci Evropského parlamentu, zejména v období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024,“ uvedla instituce.
„Příjemci grantů si zachovávají plnou redakční nezávislost, včetně zvolených témat, titulků a rámce, a musí zajistit dodržování základních hodnot EU, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, zaručující svobodu od veřejného nebo soukromého tlaku ve všech redakčních záležitostech,“ dodal EP.
