Prodej ropy přináší Íránu každoročně miliardy dolarů, které slouží k financování jeho vojenského rozvoje a podpoře teroristických skupin, jako je Hamás.
Americké ministerstvo financí uvalilo finanční sankce na mezinárodní síť obviněnou z přepravy íránské ropy do Číny, uvedli minulý čtvrtek úředníci.
Sankce se týkají subjektů a jednotlivců v Číně, Indii a Spojených arabských emirátech (SAE), jakož i několika ropných tankerů zapojených do tohoto obchodu. Ministerstvo financí uvedlo, že prodej ropy přináší Íránu každoročně miliardy dolarů na budování armády a podporu teroristických zástupných organizací, jako jsou Hamás, Hizballáh a Hútíové.
Ropa byla dodávána jménem generálního štábu íránských ozbrojených sil a krycí společnosti s názvem Sepehr Energy. Úředníci ministerstva financí uvedli, že společnost Sepehr před prodejem ropy mezinárodním odběratelům, včetně Číny, používala klamavé taktiky, jako jsou zfalšované námořní dokumenty, aby zakryla íránský původ ropy.
Podle ministra financí Scotta Bessenta Írán využívá své příjmy z ropy k vývoji balistických raket, bezpilotních letounů a svého jaderného programu. Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii z listopadu 2024 uvádí, že Írán rozšiřuje své zásoby obohaceného uranu téměř na úroveň zbraní, čímž se zřejmě snaží získat vliv před návratem prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
„Spojené státy jsou odhodlány agresivně zasáhnout proti jakémukoli pokusu Íránu zajistit si financování těchto zhoubných aktivit,“ uvedl Bessent v prohlášení, v němž sankce oznámil.
Trump 4. února podepsal memorandum, kterým obnovil kampaň „maximálního tlaku“ proti Íránu. Cílem této strategie, poprvé zavedené během Trumpova prvního funkčního období, je zablokovat Íránu přístup k jaderným zbraním, omezit jeho program balistických raket a zastavit jeho podporu teroristických skupin.
K dosažení těchto cílů prezidentská zpráva výslovně nařizuje ministerstvu financí a ministerstvu zahraničí, aby „snížily íránský vývoz ropy na nulu, včetně vývozu íránské ropy do Čínské lidové republiky“.
Memorandum rovněž nařizuje ministerstvu financí, aby zabránilo Íránu využívat irácký finanční systém k obcházení sankcí a aby zajistilo, že se země Perského zálivu nestanou překladišti íránské ropy.
Americké sankce na íránský energetický sektor platí od doby, kdy Trump odstoupil od jaderné dohody z roku 2015. Většinu ekonomických omezení znovu zavedl v roce 2018. V době Trumpova odchodu z funkce se prodej íránské ropy dostal na rekordně nízkou úroveň v důsledku kombinace amerických sankcí a snížené celosvětové poptávky během pandemie covidu-19.
Od té doby se však íránský vývoz ropy opět zvýšil, a to zejména díky zvýšenému zájmu Číny o íránskou ropu. Poté, co Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou válku na Ukrajině, se nezávislé čínské rafinerie přeorientovaly na zlevněnou ruskou ropu, což Írán přimělo nabídnout ještě výraznější slevy, aby zůstal na čínském trhu konkurenceschopný.
Podle nejnovější zprávy amerického ministerstva energetiky odebírala Čína v roce 2023 téměř 90 % íránského vývozu ropy a kondenzátu – dramatický nárůst oproti pouhým 25 % v roce 2017, tedy v roce před Trumpovým opětovným zavedením sankcí. Mezi další klíčové odběratele patřily Sýrie, Spojené arabské emiráty a Venezuela.
V úterním projevu po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem Trump uvedl, že „nenáviděl“ zavedení maximální nátlakové kampaně během svého prvního funkčního období stejně jako nyní a že je otevřen jednání, pokud se Írán vzdá svých jaderných ambicí.
„Říkám to Íránu, který velmi pozorně poslouchá: Rád bych, aby se mi podařilo uzavřít velkou dohodu. Dohodu, na jejímž základě budete moci pokračovat ve svých životech,“ řekl Trump na tiskové konferenci a dodal, že chce, aby Írán byl „mírumilovný a úspěšný“.
Prezident varoval, že „bude velmi nešťastné“, pokud bude Írán pokračovat ve svém jaderném zbrojním programu. Naznačil však, že Íránu by mohlo velmi prospět, kdyby ho dokázal přesvědčit, že jadernou zbraň nevyvine.
Pokud by tomu tak bylo, Trump řekl: „Myslím, že je čeká neuvěřitelná budoucnost.“
–ete–
