Pavel Porubiak

17. 2. 2025

Film Brutalista pojednává o fiktivní postavě László Tótha, architekta židovského původu, který emigroval do Spojených států brzy po druhé světové válce.

Nabízí filmové zpracování, které vdechne do člověka kulturu daného místa a života a dobře vyobrazuje psychologický profil jednotlivých postav. Zároveň ale vůbec nedává najevo vnitřní přesvědčení hlavní postavy, které však je na konci snímku podáváno jako ten hlavní kámen a důvod Tóthova života. A to je škoda, neboť mnohé Tóthovy činy vyznívají různě na základě toho, zda mohlo být za nimi nějaké větší přesvědčení, anebo ne.

Není to film o americkém úspěchu

Snímek se může zdát svým popisem jako příběh architekta, který k bohatství a štěstí v Americe přijde. Ve skutečnosti je takový dojem ale od pravdy hodně daleko. 

První polovina filmu se zdánlivě tímto směrem pohybuje a zdá se, že i přes různé zádrhele svého života postupně nachází Tóth ve společnosti své místo a čekají ho dobré věci. Postupně ale vychází najevo, že spíše jde o příběh vůle jít za cílem přes rozličné překážky a schopnost sebeobětování.

A v tom posledním může být pro některé trochu kámen úrazu – Tóth zejména později v příběhu nepůsobí jako zrovna sympatický hrdina, protože pro svůj cíl obětuje svým způsobem příliš. Příběh tak vypovídá ne o člověku, který by se odrazil ode dna a v Americe začínal nový, šťastný život, ale o člověku, který si prožitá trápení stále nosí s sebou a jejich odkaz neustále určuje směr jeho života, a to zejména když přijde na rozhodování v kritických chvílích. 

K filmu se tak hodí vskutku právě jeho název, Brutalista, neboť hlavní postava se k sobě i okolí chová z hlediska priorit poněkud surovým způsobem, kdy sice na některých věcech záleží, ale na odhodlání přetrvat v kráčení za určitým cílem záleží zdánlivě nejvíc, i kdyby tím člověk sebe a druhé týral.

To ve výsledku také způsobuje, že filmu celkově chybí trochu kulturnější pojetí a z lidské povahy to nic moc dobrého neukazuje. S ohledem na téma imigrace a přeživších holokaustu to paradoxně nenabízí divákům, kteří by cítili, že se nacházejí v reálném životě v podobných situacích, moc naděje nebo nastínění nějaké cesty ven.

Pohled do hlubin duše

Film má, snad i pro svoji stopáž v řádu tří a půl hodin, velmi znatelnou psychologickou perspektivu. Charaktery vykresluje s jejich slabostmi i přednostmi a každá postava jako kdyby měla určitý psychologický mechanismus, podle kterého funguje.

To způsobuje, že divák má větší možnost cítit pohnutky a úmysly postav, protože mu to dodá perspektivu, že je hluboce zná. Divák najednou necítí jen to, co se před ním odehrává, ale může mít snáze i pocity na základě anticipace toho, k čemu jednotlivé postavy směřují, protože ví, s jakými lidmi jednají, a zná povahu všech postav.

Dané psychologické ztvárnění se povedlo scenáristům velmi dobře a László Tóth, hraný Adrienem Brodym, se najednou ocitá v magické situaci – zatímco obvykle musí hrát herci hodně svými výrazy tváře a neustále dávat své pocity i perspektivu najevo, Adrien Brody to má mnohem snazší. Scénář a všechny ostatní postavy totiž neustále spolupracují na tom, aby právě ony vytvářely pro László Tótha celou perspektivu, do které je on zároveň dosazován. Scénář je psán způsobem, aby se Tóth co nejvíce ocital v situacích a interakcích, které si diváci budou umět představit.

Herecké výkony

Adrien Brody, hrající László Tótha, podává celou dobu solidní výkon, a žádného hereckého poklesku si nelze všimnout. Protože ale scénář nespolupracuje jen s tím, co má jeho postava vykonat, ale i s pocity jeho postavy, tak je v situaci, že je jeho výkon těžké zhodnotit. Pocity hlavní postavy totiž divák nutně nečte z výrazů její tváře, ale i z té typičnosti situace, ve které se ocitla.

Zcela jistě pak podává mistrný výkon Felicity Jones, hrající jeho manželku, Erzsébet. Její emoce jsou ve skutečnosti mnohem přesvědčivější než u poněkud introvertního Brodyho, a také na znatelně menší stopáži dokázala vtisknout své postavě charakter. Je také asi téměř jediná kladnější postava v celém filmu, a to nejspíše bylo o to těžší zahrát, protože neměla tak zjevné slabosti, na které by se mohla odkazovat.

Naprosto také vyčnívá Guy Pearce jako boháč Harrison Lee Van Buren. Film má tedy poněkud skeptické vyobrazení bohatých lidí, ale Guy Pearce to hraje dokonale. Je to až tak sedící jako hřebík na hlavičku, že víceméně ve všech situacích, kde je Pearce se svým scénářem, jako by Adrien Brody ani nemusel už hrát – ta scéna se totiž postará sama o sebe.

Poněkud slabší jsou poté, zejména s ohledem na to, kolik jim bylo věnováno na plátně prostoru, asi jen dva herci. Prvním je Alessandro Nivola jako Attila, příbuzný László Tótha, kterému je těžko jeho roli věřit. Snad proto to v určité konfliktní situaci ani raději nehrál, a místo toho jeho tvář zakrýval celou dobu stín. 

Druhá je herečka Raffey Cassidy, která je dcerou sestry László Tótha. Možná je to tím, jak scény byly natáčeny, ale zatímco druhá polovina jejích scén je uchopitelná a smysluplná, první polovina je přesný opak a nicneříkající. Nutno tedy podotknout, že hraje postavu, která téměř nikdy nemluví – ale zpočátku právě ty výrazy tváře nedávaly smysl.

Závěr

Film Brutalista není mainstream. Nejen zaměřením, ale bohužel i poněkud jednostranným vykreslením lidské povahy a civilizace. I přesto, že tak dokonale vykresluje přesvědčení některých postav a situací, a dokáže pokrýt věrně i to, čím si postavy prošly, znatelně působí i jako příliš velké upnutí scenáristů na pesimistický, velmi skeptický a surový pohled na svět. 

To pak znamená, že s někým to může souznít více, nebo méně, místo aby to bylo vyvážené a každý si mohl odnést svůj vlastní pohled. Filmu nechybí nutně přímo oddechové scény, jako je hovor o burgerech z jinak surového filmu Pulp Fiction, i když takové tu nenajdete, ale i přímo danému světu chybí jakékoliv kladné prvky do té míry, že se nejedná jen o věrné zobrazení Tóthovy perspektivy, ale nerovnoměrné vyobrazení všeho na plátně. Film se snaží trochu dávat naději na závěr vyobrazením dosaženého cíle, ale právě u László Tótha bylo tohoto cíle dosaženo díky velmi šťastné příležitosti, a tak jeho příběh nepůsobí jako něco, co by snadno mohlo být nějakou optimistickou a pozitivní inspirací pro lidi v podobné situaci.

Pro milovníky daného žánru, anebo diváky sledující tento film z jiných důvodů, by asi skóre mohlo být vyšší, ale pokud nejste skalní fanoušek, odpovídá nejspíše hodnocení:

6 / 10

Související témata

Přečtěte si také

Malé modulární reaktory – trend, který se přetavuje z papíru do reality. Kdo vyhraje závod s časem?

Co se v oblasti malých modulárních reaktorů – SMR – děje ve světě i u nás.

Kybernetický útok na deník Epoch Times 

Webové stránky české redakce deníku Epoch Times se dnes ocitly pod kybernetickým útokem. Server, který zprostředkovává webhosting stránek, byl zasažen „útočnými požadavky“.

Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, EU poslala letadla

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům, které si podle poslední bilance vynutily evakuaci nejméně 19.000 lidí.

Dospívající osoba v ložnici drží smartphone se zobrazeným logem TikTok, světlo displeje osvětluje její tvář, v pozadí jsou plyšové hračky a deka.
TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách.

Širší souvislosti Trumpova projevu o problémech s volbami

Události roku 2020 natrvalo podlomily důvěru v integritu amerických voleb už a odstartovaly dlouhý proces vyrovnávání se s hroznou pravdou.

124 švýcarských zákonodárců odsoudilo nadnárodní represi Pekingu vůči Falun Gongu

Prohlášení vyzývá švýcarské úřady k ochraně praktikujících a k tlaku na čínský režim, aby ukončil 27 let trvající pronásledování.

„Věčné chemikálie“ mohou být větší hrozbou než mikroplasty

Mikroplasty budí pozornost veřejnosti, ale vědci stále častěji varují před PFAS. Tyto věčné chemikálie se hromadí v těle i v pitné vodě. Mikroplasty se v posledních letech staly symbolem ekologických problémů moderní civilizace. Byly nalezeny v oceánech, řekách, pitné vodě, potravinách i lidském organismu. Vedle nich však existuje další skupina látek, kterou řada odborníků považuje […]

Počet porcí ultrazpracovaných potravin ovlivňuje riziko srdečních onemocnění

Více porcí ultrazpracovaných potravin denně souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice a dalších srdečních příhod.

Jak se zrodila kavárenská kultura

Kavárny patří k symbolům městského života už téměř pět století. Kromě podávání kávy se zde uzavíraly obchody a vznikaly revoluční myšlenky.