Nařízení týkající se výzkumu vojenského vybavení budou zavedena od 1. března.
Analýza zpráv
Vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping (Si Ťin-pching) nedávno nařídil revizi předpisů o výzkumu vojenského vybavení v souvislosti s častými korupčními skandály v čínském vojensko-průmyslovém komplexu. Analytici naznačují, že tento krok podtrhuje významné problémy s kvalitou armádního arzenálu.
Xi, který je zároveň předsedou Ústřední vojenské komise, podepsal 5. února příkaz k vyhlášení souboru revidovaných předpisů o vědeckém výzkumu týkajícím se vojenského vybavení.
Podle čínské státní tiskové agentury Xinhua budou předpisy, které obsahují 49 článků v osmi kapitolách, uvedeny v platnost 1. března.
„Předpisy stanovují pravidla pro kontrolu kvality, řízení nákladů, přejímací postupy, podpůrná opatření a otázky bezpečnosti a důvěrnosti příslušných prací,“ uvádí zpráva agentury Xinhua.
„[Předpisy] jasně nastiňují vizi příslušné práce, která se vyznačuje vysokou kvalitou, efektivitou, nízkými náklady a udržitelným rozvojem, a vymezují model rozvoje, který integruje originální inovace, nezávislý výzkum a vývoj, kontrolovatelnost a otevřenou výměnu.“
Li Linyi, vedoucí redaktor a komentátor čínského vydání deníku Epoch Times, který se specializuje na Čínu a mezinárodní záležitosti, uvedl, že podle jeho názoru Xiho nedávný krok naznačuje značné problémy s kvalitou vojenského vybavení, což může souviset s nedávným pádem několika významných osobností vojenského průmyslu kvůli korupci.
„V průběhu let bylo zavedeno několik předpisů týkajících se kvality zbraní a vybavení, ale kvalitu nelze vyřešit pouhým vydáváním dokumentů,“ uvedl pro Epoch Times v rozhovoru vedeném v čínštině.
V roce 1987 vydala Čínská národní komise pro obranu, vědu a technologie nařízení týkající se řízení kvality vojenských výrobků. Za éry bývalého vůdce KS Číny Hu Jintaa (Chu Ťin-tchao) byly v roce 2010 vydány předpisy o řízení kvality zbraní a vybavení a po nástupu Xi Jinpinga k moci bylo v roce 2013 vydáno nové nařízení o správě vybavení.
Protikorupční úsilí ČKS
V rámci čistek KS Číny v uplynulém roce bylo ze svých funkcí odvoláno nebo zmizelo velké množství vysoce postavených osob z velkých státních vojenských podniků.
Čínská společnost China Shipbuilding Industry Corporation, která je zodpovědná za přestavbu sovětské letadlové lodi Varyag na první čínskou letadlovou loď Liaoning domácí výroby a za stavbu letadlové lodi Shandong, zbavila funkce generálního ředitele Sun Bo a předsedu představenstva Hu Wenminga.
Tan Ruisong, bývalý předseda společnosti China National Aviation Industry Corporation, která se podílela na výrobě stíhacích letounů řady J, byl v roce 2024 vyšetřován kvůli korupci. Yang Wei, známý jako „otec letounu J-20“, expert téže společnosti, byl nedávno odvolán.
Utajené čistce nedávno čelili také vysoce postavení úředníci společnosti China Shipbuilding Group, která je zodpovědná za výrobu obojživelné útočné lodi typu 076 domácí výroby.
Podle veřejně dostupných informací nebyl v tomto kole protikorupčních opatření ušetřen žádný z velkých vojenských státních podniků, včetně Čínské národní jaderné korporace, Čínské korporace pro vědu a průmysl v letectví a kosmonautice, Čínské korporace pro vědu a techniku v letectví a kosmonautice, Čínské korporace pro letecký průmysl, Čínské státní korporace pro stavbu lodí, Čínské korporace pro severní průmysl, Čínské korporace pro severní zařízení, Čínské korporace pro elektronickou technologii, Čínské korporace pro letecké motory, Čínské korporace pro informační průmysl v elektronice a Čínské akademie technické fyziky.
Havárie vrtulníku
Zhao Jie, odborník s třináctiletou praxí ve výrobě vojenských produktů v Číně, nedávno pro Epoch Times odhalil míru korupce ve vojenském průmyslu KS Číny.
Podle Zhaa, který kdysi působil jako zástupce ředitele společnosti Luoyang Oqi Precision Parts Manufacturing Company, se na vojenském designu a výrobě podílí velké množství soukromých subdodavatelů, kteří fungují jako „prostředníci“ pro korupci úředníků, a dochází k odčerpávání rozpočtových prostředků určených na výzkum a vývoj, což vede k ohrožení kvality výrobků.
„Šroub pro vrtulník Z-10 vyrobila externí továrna, kterou pověřil Institut 613 [Luoyang Institute of Electro-optical Devices]. Tento šroub vyžadoval proces kalení, aby byla zajištěna vysoká úroveň tvrdosti.“
„Tato továrna však, pravděpodobně s ohledem na náklady, proces kalení nepoužila. Po vyrobení šroubu se jeho povrch zdál být v pořádku a problém se podařilo odhalit až na základě testování přístroji. Ani v Institutu 613 nebyla provedena žádná kontrola a šroub byl přímo namontován na vrtulník. Výsledkem byla havárie vrtulníku během zkušebního letu.“
Kopírování západní technologie
Kromě korupce byl Peking kritizován také za kopírování západních technologií.
Například stíhací letouny čínské armády řady J jsou již dlouho terčem obvinění, že jsou kopiemi nebo úpravami bývalých sovětských a amerických letounů.
Podle francouzského investigativního dokumentu France-Chine, la guerre secrète (Francie-Čína, tajná válka) komerční dopravní letadlo C919, o němž se tvrdí, že bylo vyrobeno v Číně, ve skutečnosti ukradlo technologii francouzské společnosti Airbus.
Od nástupu Xi Jinpinga k moci se KS Číny stala nechvalně známou pro krádeže technologií na mezinárodní úrovni, řekl Li Linyi.
Zhao Jie přičítá nedostatek inovací částečně také korupci.
„Například přilba pro stíhací letoun J-10 měla vládou schválený rozpočet 10 milionů jüanů (cca 33 milionů Kč) na výzkum a vývoj,“ řekl. „Vojenský výzkumný ústav si odnesl 5 milionů jüanů a zbývajících 5 milionů jüanů bylo zadáno soukromému podniku odpovědnému za výrobu.“
„Společnost musela přinejmenším podplatit vedení výzkumného ústavu téměř 1 milionem jüanů (cca 3,3 milionu Kč) a zbývající 4 miliony jüanů (cca 13,2 milionu Kč) byly určeny na výrobní náklady, včetně materiálu, mezd pracovníků atd. Jak by vzhledem k tomu mohli vyrábět vysoce kvalitní výrobky?“
Zhao, který je v současnosti členem Čínské demokratické strany, řekl, že systém KS Číny diktuje, že její technologie lze reprodukovat pouze napodobováním, přičemž skutečných inovací je velmi málo.
„Po příjezdu do Spojených států jsem se setkal s mnoha Číňany, kteří se mi [chlubili] čínskou stíhačkou J-20, nedávno [diskutovanou] stíhačkou šesté generace a různými dalšími zbraněmi, které se zdály být docela vyspělé,“ řekl dříve deníku Epoch Times. „Řekl jsem jim, že situaci skutečně nepochopili.“
Po letech spolupráce s Institutem 613 Zhao řekl, že nyní uznává, že v diktátorském a autoritářském systému nevyhnutelně vzniká korupce.
„Vedoucí pracovníci Institutu 613 jsou chamtiví a touží po slávě. Důležité úkoly, jejichž zvládnutí a rozvoj by měly trvat dlouho, uspěchávají, protože nejsou ochotni čekat, a místo toho chtějí rychle kopírovat ostatní,“ řekl.
„Ve skutečnosti je tomu tak ve všech odvětvích v zemi.“
Na této zprávě se podílel Chang Chun.
–ete–
