Komentář
Německo má za sebou důležité volby. Nejvíce hlasů (28,6 %) získala CDU/CSU. Nejde sice o oslnivý výsledek. Při současném rozložení politických sil je však i taková podpora dostačující pro získání postu kancléře.
Dosud vládnoucí SPD, která byla až do letošních voleb vždy jednou ze dvou největších stran, naopak čelí bezprecedentní krizi: S ostudným výsledkem 16,4 % skončila až třetí. Kancléř Scholz nyní končí, co dál? Po historicky nejhorších volbách SPD chystá změny.
Olaf Scholz se stáhne, možným nástupcem je Lars Klingbeil. Velkou otázkou je budoucí role oblíbeného ministra obrany Borise Pistoria.
Kdo je vítěz?
Za největší vítěze jsou považované dvě strany stojící na opačných okrajích politického spektra. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) a postkomunistická krajně levicová strana Die Linke (Levice). Mnohými donedávna odepisovaná Levice bodovala překvapivě s necelými 9 %, pětinový zisk AfD se naopak vcelku očekával.
Obě strany získaly masivně voliče od SPD/Zelených i CDU/FDP a mobilizovaly nevoliče. AfD ve východním Německu získala téměř všechny přímé mandáty. Výrazně posílila i ve starých spolkových zemích, kde byla těsně druhá před SPD.
Obě strany těžily z vysoké účasti (85 %). Mobilizovaly nevoliče i voliče nespokojené s CDU/CSU a SPD/Zelenými. Pro levicové voliče byl Merz „hrozbou pro soudržnost“, pro voliče AfD „příliš slabý na skutečnou změnu“.
„Alternativa“ budící nedůvěru
Volby přinesly politické zemětřesení, především v podobě posílení strany Alternativy pro Německo. S pětinou obdržených hlasů skončila druhá. Poprvé v celé poválečné historii Německa se stalo, že by ve volbách do Bundestagu obsadila jednu z prvních dvou příček jiná strana než blok CDU/CSU nebo SPD.
AfD těžila z neřešené migrace a dalších problémů, kde všechny dosud vládnoucí strany selhaly. I se samotnou „Alternativou“ ale bývá oprávněně spojovaná řada znepokojivých věcí, které bychom zvláště v Česku neměli přehlížet:
Ponechme stranou podivnou podporu od Elona Muska. Málo se ví, že to byla právě AfD, která se staví proti stavbě gigafactory firmy Tesla v Braniborsku nedaleko Berlína, protože jsou to velcí zastánci spalováků. Ví o tom Musk?
Pokud nedávno volby něco ukázaly, tak spíše to, že Elon Musk není všemocný a on sám není člověkem, který by rozhodoval výsledek voleb. Jím podporovaná AfD získala něco přes 20 %, což jí průzkumy přisuzovaly už delší dobu.
Vazal Ruska?
Prvním problémem AfD jsou mnohokrát propírané vazby na Rusko. Např. dřívější poslanec Spolkového sněmu a nynější europoslanec českého původu Petr Bystroň byl vyšetřovaný kvůli přijímání peněz od ruských vlivových organizací. Jiný politik AfD, Maximilian Krah, je zase podezřelý ze špionáže pro Čínu.
Lidé z naší „vlastenecké“ scény, kteří s AfD sympatizují, by si měli uvědomit několik věcí: Je to Alternativa pro Německo, která požaduje zrušení Benešových dekretů. Kvůli Benešovým dekretům odmítají členové AfD v bavorském zemském sněmu účast v Bavorsko-české meziparlamentní skupině.
Staví se také proti zrušení majetkových nároků sudetských Němců. Ta část sudetských Němců, která zastává zmíněné postoje, jsou partnery Tomia Okamury a jeho SPD. Jinými slovy, čeští nacionalisté tedy sympatizují se stranou zastávající protičeské postoje.
Dává to smysl? Mně teda ne. Část členů AfD navíc popírá holocaust, obhajuje zločiny nacistů a zastává se islámských teroristů v jejich útocích na Izrael. Od takových lidí je proto na místě udržovat si odstup.
Rozhodující roky (nejen) pro Německo
Co tedy bude pro Německo volební výsledek znamenat? Vzhledem k tomu, že ostatní strany vyloučily spolupráci s AfD, povede zemi patrně velká koalice CDU/CSU a SPD. Friedrich Merz bude muset ukázat, že má na to, být skutečně silným lídrem.
Budoucí vládu čeká mnoho výzev, především ekonomika, bezpečnost a migrace. Merz proto dal jasně najevo, že chce otočit směřování země, posílit ekonomiku, zastavit deindustrializaci, řešit ceny energií, bezpečnost a migraci.
Německo čekají rozhodující roky. CDU/CSU v čele s Merzem je odhodlaná je zvládnout. Držme nastupující vládě palce, aby zvládla hlavní výzvy, protože to bude mít vliv i na naše hospodářství. Pokud to nezvládne, hrozí další posílení na obou extrémech. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší zemi EU, by nemělo problém jen samotné Německo, ale i celá Evropa.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou stanoviskem autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
