Evropská komise dnes navrhla nová pravidla, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli.
Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku na tiskové konferenci místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Navržené nařízení komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner uvedl, že doufá, že se tak stane velmi rychle. Nová pravidla podle něj posílí důvěryhodnost migrační politiky EU.
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý. „To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl na tiskové konferenci Brunner.
Z více než 400 tisíc občanů třetích zemí, kterým je nařízeno opustit EU, jich skutečně odejde pouze 20 procent, vyplývá ze statistik bloku.
Stávající roztříštěné systémy je podle názoru komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl ve snaze vyhnout se návratu jen odejít do jiné země EU.
„Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU. Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro osoby představující bezpečnostní riziko.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla komise. Podobné ujednání funguje nyní mezi Itálii a Albánií, ovšem místní centra prozatím zejí prázdnotou kvůli soudním žalobám.
Dohodu o vybudování návratových center lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem.
Nevládní organizace Amnesty International (AI) návrh EK zkritizovala. Podle ní představuje „nové dno“ při zacházení s migranty. Podle AI unijní exekutiva ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé svým „protilidskoprávním a protimigračním“ přístupem.
Organizace se obává, že návratová centra povedou k porušování lidských práv a plýtvání milionů eur, uvedla Eve Geddieová, šéfka bruselské kanceláře AI.
Politická frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu, kam patří i české hnutí ANO, uvedlo na svém profilu na síti X, že změna návratové směrnice „nepředstavuje komplexní řešení chybných migračních politik Evropské unie“ a efektivnější politika návratů není dostačujícím krokem v boji proti nelegální migraci.
Podle frakce je primární zabránit všem formám nelegálního vstupu na území členských států, „což vyžaduje důslednou ochranu hranic a nulovou toleranci nelegálního vstupu.“ Navrhují například udělit všem státním příslušníkům třetích zemí, kteří nelegálně vstoupí do EU nebo v nich pobývají, zákaz vstupu do unie na minimálně pět let nebo přinutit třetí země přijímat své občany zpět pod hrozbou ukončení rozvojové pomoci nebo omezení obchodu.
