Fotograf Richard Silver (60) navštívil už 101 zemí, aby svým objektivem zachytil nadčasové architektonické skvosty. Jeho nejoblíbenějším tématem jsou knihovny – a jeho ohromující sbírka ukazuje jejich nádheru a velkolepost napříč celým světem.
„Knihovny mi nabízejí symetrii,“ říká Silver pro Epoch Times. „Knihy jsou seřazené, uličky, stoly – všechno je čisté a symetrické, s rovnými a uspořádanými liniemi.“
Zachycuje různé druhy knihoven – zatím přibližně 40 – a přestože jsou různé, mají společný klid a krásu. Divák se může ztratit v nadčasové atmosféře míst, jako je knihovna Sainte-Geneviève v Paříži nebo Newyorská veřejná knihovna, nebo obdivovat bohaté interiéry Strahovské knihovny v Praze či Rakouské národní knihovny ve Vídni.
„Obdivuji starší knihovny s klasickým dřevem, ale i velmi moderní a čisté prostory mi nabízejí nový pohled na knihy. Líbí se mi také barevné řazení knih,“ vysvětluje.
Silver, který zbožňuje Strahovskou knihovnu, říká, že mu připomíná rokokově zdobený kostel a je podle něj „jednou z nejzdobnějších knihoven na světě“.
Jeho další favoritkou je Městská knihovna ve Stuttgartu v Německu: „Je to čistá, bílá krychlová místnost s několika podlažími. Díky tomu, že je celá bílá, působí sterilně, ale její architektura s čistými liniemi a skvělým osvětlením z ní dělá moderní zázrak.“
Silver, který vystudoval informatiku, začal s fotografováním jako koníčkem už na střední škole v rodném New Yorku. V Brooklynu ho fascinovaly mrakodrapy, obzvlášť panorama města.
Po práci často v noci jezdil do Manhattanu, aby tam fotil budovy. Na architektuře obdivuje její trvalost.
„Je tu pro vás, můžete ji využít, čeká, až ji přijdete obdivovat, a říká si o to: vyfoť mě,“ sdílí Silver. „Architektura bude vždy mojí první láskou. A v posledních letech se jí velmi blíží i krajina.“
Na dovolené byl Silver vždy tím, kdo měl v ruce fotoaparát – a to ještě před dobou digitálních a mobilních kamer. Později si pořídil zrcadlovku a začal brát fotografování vážně. Jeho „stálou múzou“ byly městské mrakodrapy. S úsilím a odhodláním postupně zvyšoval své dovednosti i zájem.
„Začal jsem to brát vážně, když jsem se naučil používat Photoshop – to mi změnilo život. V letech 2001 až 2013 jsem prodával nemovitosti na Manhattanu, ale cítil jsem, že potřebuji změnu,“ vzpomíná.
Pak se rozhodl věnovat naplno cestovatelské fotografii.
Na podzim plánuje přesun z New Yorku do Miami a zároveň chce pokračovat v dobrodružstvích po knihovnách. Někdy musí žádat o zvláštní povolení – například do „nádherné klasické budovy“ knihovny Sainte-Geneviève se dostal ještě před otevřením veřejnosti. Mnohé knihovny zakazují fotografování v přítomnosti návštěvníků – nebo účtují „přemrštěné“ poplatky, zmiňuje.
Když má štěstí, může fotit se stativem.
„To má obrovský vliv na kvalitu snímků při tisku,“ dodává.
Některá místa mají přísná pravidla, jiná jsou překvapivě vstřícná.
„Knihovna Červeného kříže v Lisabonu byla jedním z těch míst, kde jsem měl prostě štěstí, že byla při mé návštěvě otevřená,“ vzpomíná Silver. „Paní, která tam pracovala, byla moc potěšena, že si přeji knihovnu vyfotit.“
A pak je tu Královský portugalský kabinet četby v Riu de Janeiru (Real Gabinete Português de Leitura): „To místo leží v dost chudé čtvrti a je to jako skrytý klenot.“
V rychlém digitálním světě, kde kvantita často vítězí nad kvalitou, působí Silverova sbírka knihoven jako vzácný drahokam v písku.
Podívejte se na další majestátní knihovny světa:
–ete–
