Jednání mezi představiteli Spojených států a dalších zemí o clech jsou výsledkem četných žádostí ze strany ostatních zemí, nikoliv poklesu finančních trhů v posledních dnech. V rozhovoru s televizí CNBC to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Dodal, že prezident Donald Trump se jednání zúčastní osobně.
Navzdory otevřenosti k případným jednáním Bessent naznačil, že Trumpova administrativa počítá s tím, že cla budou platit dlouhodobě. „Pokud postavíme celní zeď, konečným cílem bude návrat pracovních míst do USA, ale mezitím budeme vybírat značná cla,“ řekl Bessent.
Cla by se podle něj snižovala spíše postupně, pokud by se Spojeným státům dařilo zvyšovat výrobu a export, čehož chce Trump dlouhodobě dosáhnout. „Pokud budeme úspěšní, cla by byla svým způsobem tající kostkou ledu, protože budete dostávat příjmy, jakmile se v USA postaví výrobní zařízení. Měla by existovat určitá souměrnost mezi daněmi, které začneme vybírat z nové výroby prostřednictvím daní ze mzdy, jakmile cla klesnou,“ uvedl ministr financí.
Na Bílý dům se podle Bessenta s žádostí o jednání obrátilo přibližně 70 vlád. To dal do kontrastu s reakcí Číny, která se podle jeho slov rozhodla „bojovat až do konce“. Čína v reakci na nová americká opatření ohlásila, že od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. Když jí Trump pohrozil uvalením dalších dodatečných cel ve výši 50 procent, čímž by se celkový dovozní poplatek dostal přes 100 procent, čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že se nepodvolí vydírání.
Bessent zároveň zdůraznil, že administrativa se nezaměřuje na absolutní výši cel, která zavedli obchodní partneři, ale i na takzvané netarifní překážky, jako jsou manipulace s měnou, daň z přidané hodnoty (DPH) a další metody, které podle Bílého domu narušují spravedlivý obchod. Zároveň připustil, že je Bílý dům nedokáže vyčíslit. „Hůře se kvantifikují a jsou skryté, zamlžené,“ uvedl.
Trumpův poradce pro mezinárodní obchod Peter Navarro, který je považován za architekta Trumpovy celní politiky, v pondělí přístup vlády ilustroval na Vietnamu. Ten přišel s návrhem celní dohody, v jejímž rámci by zrušil veškerá cla na americký dovoz. „Nic to pro nás neznamená, protože důležité jsou netarifní podvody,“ uvedl Navarro na CNBC s tím, že za podvádění považuje například přeprodávání čínských výrobků přes Vietnam, krádeže duševního vlastnictví nebo DPH.
Spojené státy sice nevybírají DPH, ale 45 z 50 států, stejně jako federální distrikt kolem hlavního města Washingtonu a nezačleněná území Portoriko a Guam, vybírají podobně fungující daň z prodeje, v angličtině sales tax. Není jasné, nakolik ji Bílý dům ve svých úvahách zohledňuje.
Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od této středy pak Spojené státy začnou u dovozu z většiny zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent.
