Urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie má novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn, kterou dnes přijala Sněmovna. Paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Pokud ho schválí, dostane jej k podpisu prezident.
Novelu ve Sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Pro její schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.
„Já si myslím, že to je důležitý bod na cestě k bezemisní energetice. Dnešním schválením zrychlujeme výstavbu plynových zdrojů nad 100 megawatt,“ řekl ČTK předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Dodal, že je třeba překlenout dobu, kdy končí uhelné zdroje a jaderná energie bude fungovat až koncem 40. let.
Novela například předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.
Poslanci také zúžili okruh solárních elektráren z let 2009 až 2010, které budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Nově se mají týkat jen zdrojů s výkonem nad 145 kilowatt, a nikoli již od 30 kilowatt. Individuální kontroly výnosnosti uvedených solárních elektráren jsou jedním z nástrojů, kterými chce vláda letos ušetřit peníze z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů. Do zákona se individuální kontroly dostaly přes nesouhlas opozice v předchozí novele energetického zákona. Senát je chtěl vypustit, ale poslanci ho přehlasovali.
Poslanci také vrátili do zákona možnost Prahy, Brna a Ostravy vydávat své vlastní stavební předpisy. Sněmovna je při schvalování předchozí novely energetického zákona vinou legislativně technické chyby vypustila. Dnes poslanci naopak odmítli návrh poslance STAN Jana Berkiho a dalších, aby stavební předpisy mohly vydávat i Plzeň a Liberec.
Na návrh hospodářského výboru Sněmovna prosadila zákaz takzvaných mařičů energie. Jde o zařízení na maření přebytečné energie hlavně v situacích, kdy je cena elektřiny záporná. Sněmovna neschválila návrh Pirátů na zavedení poplatku z větrných elektráren. Poplatek se měl odvozovat od instalovaného výkonu a základ by se násobil koeficientem pro daň z nemovitostí. Platil by se ročně a peníze by dostávala obec, na jejímž katastru větrná elektrárna leží.
Sněmovna naopak schválila návrh poslance Adamce, který zařazuje výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 megawatt mezi stavby pro energetickou bezpečnost. V případě větrných elektráren se bude limit vztahovat k celému větrnému parku.
Sněmovna také odmítla návrh poslance KDU-ČSL Jiřího Horáka, aby povolování a výstavba staveb pro bydlení a související infrastruktury v zastavitelném území byly veřejným zájmem. Poslanec ODS Stanislav Blaha stáhl se souhlasem Sněmovny svůj návrh, který by umožnil za stanovených podmínek zřizovat reklamní billboardy třeba u čerpacích stanic nebo na odpočívkách u dálnic a silnic první třídy.
