Filipíny a Nový Zéland dnes podepsaly obranný pakt, díky němuž budou moci rozmístit vojáky na území druhé země. Obě země také vytvoří společnou armádu, napsala agentura AFP. Filipíny uzavřely obranné dohody s více zeměmi kvůli napětí s Čínou v Jihočínském moři.
Manila uzavřením dohody reagovala na krok Číny, která chtěla vysláním lodí k Filipínám zabránit v přístupu k některým ostrůvkům v Jihočínském moři. Ty si Peking nárokuje a odmítá závěry mezinárodní arbitráže, podle níž nemají jeho nároky právní základ.
„Musíme odradit od tohoto typu nežádoucího chování,“ řekl k situaci filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro, podle něhož budou Manila a Wellington pracovat na vytvoření „společného vojenského útvaru“.
„Obě země opravdu chápou, že strategické prostředí, (ve kterém se nacházejí,) se zhoršuje,“ uvedla novozélandská ministryně obrany Judith Collinsová.
Filipíny obrannou smlouvu dojednaly na začátku března i s Kanadou a v minulosti také se Spojenými státy, Austrálií a Japonskem. Jednání v současné chvíli probíhají s Francií, napsala agentura.
Čína se s Filipínami pře například o útes Scarborough, který se nachází asi 345 kilometrů západně od Manily a který v roce 2012 zabrala. Filipíny následující rok podaly oficiální protest u mezinárodního soudu v Haagu, který v roce 2016 rozhodl, že Čína nemá na sporné ostrovy územní nárok. Peking tehdy oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.
Filipíny v polovině letošního ledna provedly cvičení v Jihočínském moři, aby prosadilo svá svrchovaná práva. Čína do oblasti v polovině února vyslala vrtulník, který těsně proletěl kolem filipínského letounu.
Čína v roce 2023 vydala mapu, v níž vymezila svůj nárok na prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Každá z těchto zemí přitom v oblasti kontroluje několik útesů a ostrůvků. Jihočínské moře je bohaté na ryby, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.
