Strana Alternativa pro Německo (AfD) dnes podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil bez zveřejnění důkazů za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to dnes řekl mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové; soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.
AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa dnes strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označovaná za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity. V žalobě mimo jiné stojí, že postup BfV je „zjevně protiprávní“ a jedná se o „státní zásah do demokratické soutěže“.
BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.
Označení AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami mimo jiné znamená, že BfV může používat k jejímu sledování informátory a zařízení, jako jsou audionahrávky a videa. Mohl tak činit už i dříve, kdy stranu vedl jako podezřelou z pravicově extremistických aktivit, nyní je ale práh pro použití těchto zpravodajských nástrojů nižší.
Politici stran budoucí německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se podle dosavadních vyjádření neshodují, zda by měli nyní usilovat o zákaz AfD. Podle některých by to stranu jen posílilo a pomohlo jí udržovat obraz mučedníka. Někteří politici navrhují, aby se pozornost nyní zaměřila na úředníky, kteří jsou členy AfD. Úředníci totiž skládají v Německu přísahu, že budou věrni ústavě, jejich členství v straně by ale mohlo být s touto přísahou v rozporu.
Rozhodnutí BfV už minulý týden ostře kritizovali americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Šéf americké diplomacie označil vývoj v Německu za „tyranii v přestrojení“ a vyzval zemi, aby „změnila směr“. Mluvčí německého ministerstva zahraničí na pravidelné vládní tiskové konferenci dnes kritiku ze Spojených států „jasně odmítl“. Rozhodnutí německé kontrarozvědky mezitím kritizoval také Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil postup německého úřadu za součást evropských „restrikcí proti politickým silám a jednotlivcům, jejichž světonázor se nehodí do politického hlavního proudu“.
Strana AfD v únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od úterý, kdy vznikne nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 26 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.
