Dřevo by mělo být co nejhladší ještě před nanesením mořidla.
Už jste někdy použili mořidlo, abyste změnili vzhled neošetřeného dřeva ve svém domě? A podařilo se vám dosáhnout takového výsledku, jaký vídáte na luxusních skříních nebo jiném nábytku? Tipuji, že se vám to příliš nepovedlo.
Mně samotnému to alespoň deset let také nešlo, než jsem se naučil mořit vnitřní dřevěné obložení jako profesionál.
Je velmi důležité si uvědomit, že ne všechno dřevo je stejné. Buněčná struktura dřeva do značné míry určuje, jak snadné nebo obtížné bude dosáhnout ohromujícího výsledku při nanášení barevného penetračního mořidla.
Živý strom v lese je v podstatě jen shluk milionů drobných svislých trubiček. Představte si, že vezmete spoustu malých koktejlových brček a omotáte je gumičkou. Právě těmito miniaturními trubičkami proudí míza nahoru a dolů stromem. Každé jaro strom vytváří tisíce nových trubiček, které dohromady tvoří světlý pás jarního dřeva. Počet a vnitřní průměr těchto trubiček se liší podle druhu dřeva.
Světlé části mezi tmavými pruhy letokruhů jsou právě jarní dřevo. Trubičky v tomto jarním dřevě snadno nasávají mořidlo, na rozdíl od hustšího a tmavšího letního dřeva.
Měkké dřeviny, jako je například borovice vejmutovka, hojně využívaná ve stavebnictví v Kanadě a USA, nasávají mořidlo jako houba. V českém prostředí mají podobné vlastnosti například borovice lesní a smrk, které jsou běžně používané ve stavebnictví i truhlářství. Pokud nevíte, co dělat, můžete si během pár vteřin způsobit velký problém s flekatým povrchem.
Profesionálové si dávají velkou práci s broušením surového dřeva tak, aby bylo hladké jako sklo. Chcete, aby bylo dřevo co nejhladší před nanesením mořidla. Stejné broušení je důležité i pro konečný čirý lak, aby byl dokonale hladký.
Často je potřeba brousit postupně jemnějším a jemnějším smirkovým papírem. Situaci ještě komplikuje to, že ne všechny brusné papíry jsou stejné. Papír s oxidem hlinitým se během používání samoostří. Naproti tomu červený granátový papír se při broušení rychle otupí, což může být žádoucí, pokud chcete, aby měl povrch hedvábně hladkou strukturu.
Víte, co je to dřevěný kondicionér? Mně trvalo roky, než jsem objevil tuto „kouzelnou fintu“ při moření. Kondicionér je čirá tekutina, kterou nanesete na surové dřevo těsně před aplikací mořidla. Kondicionér částečně uzavře trubičky ve dřevě a zabrání nadměrnému vsakování mořidla.
Před lety jsem natočil krátké video pro místní televizní stanici, kde jsem ukázal dramatický rozdíl při použití kondicionéru. Použil jsem kus čisté borovice vejmutovky, což je běžné dřevo pro vnitřní obložení oken a dveří. Video najdete na mém webu AsktheBuilder.com.
Dřevo jsem obrousil a na polovinu délky nanesl kondicionér. Nechal jsem jej zaschnout podle návodu na obalu. Poté jsem na celý kus štětcem nanesl tmavé mořidlo. Zpočátku vypadala celá lišta stejně, ale když jsem starým ručníkem setřel přebytečné mořidlo, rozdíl byl jako den a noc.
Část, kde byl použit kondicionér, byla nádherná – krásně vynikla struktura dřeva. Naopak část bez kondicionéru byla tmavá, flekatá a vypadala hrozně.
Můžete si nechtěně způsobit problém, který se projeví až za několik let. Čirý lak, který nanesete na mořené dřevo, může časem změnit barvu, zejména při vystavení světlu, a obzvlášť ultrafialovému záření. Olejové laky a polyuretanové nátěry mají tendenci postupně přecházet do jantarového odstínu.
Vodou ředitelné polyuretany obvykle zůstávají trvale křišťálově čiré. Proto si udělejte průzkum a ujistěte se, že vaše mořené dřevo si zachová požadovanou barvu po mnoho let.
Poškození mořeného dřeva může způsobit i špatný výběr tmelu na zatmelení děr po hřebících. Já osobně preferuji mořit dřevěné lišty a nanášet čirý lak ještě před instalací. Poté používám barevný tmel, který odpovídá barvě mořeného dřeva. Smícháním různých odstínů lze dosáhnout přesného barevného souladu.
Tmel nanáším velmi jemným nástrojem podobným zubařskému. Dbám na to, aby byl tmel důkladně vtlačený do otvoru a zarovnaný s povrchem dřeva. Na závěr nanesu pomocí štětce na umělecké malování kapku čirého laku přímo na zatmelené místo.
Milí čtenáři: Budeme rádi, když se s námi podělíte o své nápady. Jaká témata byste si přáli číst? Pište nám své tipy a zpětnou vazbu na adresu namety@epochtimes.cz.
–ete–
Článek byl upraven českou redakcí Epoch Times.
