Nový výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity naznačuje, že strava matky během těhotenství může mít zásadní vliv na tvarování mozkové kůry a rozvoj slovní inteligence dítěte v dospělosti. Studie přináší důležité poznatky o tom, jak zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.
Význam indexu zánětlivosti stravy
Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) ve spolupráci s mezinárodními partnery zjistil, že matčina strava během těhotenství má dlouhodobý dopad na strukturu mozku a verbální inteligenci jejich dětí. Klíčovou roli v tomto procesu hraje tzv. index zánětlivosti stravy (Dietary Inflammatory Index, DII), který měří, do jaké míry je strava protizánětlivá, nebo naopak podporuje zánětlivé procesy v těle.
Metody výzkumu
Studie sledovala 179 mladých dospělých, kteří se narodili na jižní Moravě na počátku 90. let, a porovnávala jejich IQ a strukturu mozkové kůry s údaji o stravě jejich matek během těhotenství. Výzkum ukázal, že čím více zánětlivých potravin matka konzumovala v těhotenství, tím nižší bylo verbální IQ jejího dítěte ve věku 28–30 let. Podle Marečkové to znamená, že výživa matky může mít dlouhodobý dopad na vývoj mozku dítěte.
„Naše zjištění ukazují, že výživa matky v těhotenství může mít překvapivě dlouhodobý dopad na vývoj mozku dítěte – až do jeho třicátých let. Ovlivnit lze zejména verbální schopnosti, které jsou důležité pro komunikaci, vzdělávání i pracovní uplatnění,“ uvedla Marečková.
Vědci dále zjistili, že zánětlivá strava ovlivnila gyrifikaci mozkové kůry – míru záhybů v mozku, což je ukazatel vývoje mozku během prenatálního a raného postnatálního období. Tyto změny byly výraznější u mužů než u žen, přičemž postihly zejména oblasti mozku spojené s porozuměním řeči, textu a pamětí.
Tento vliv na strukturu mozku vysvětluje, proč děti matek, které měly zánětlivější stravu, dosahovaly nižších výsledků v testech verbálního IQ. Jinými slovy, strava matky „otiskne“ svůj vliv do struktury mozku dítěte, což následně ovlivní jeho jazykové schopnosti v dospělosti.
„Tyto výsledky naznačují, že podpora protizánětlivé stravy během těhotenství může být efektivním nástrojem veřejného zdraví pro zlepšení kognitivního vývoje budoucích generací,“ doplňuje spoluautorka studie Samantha Dawsonová z Deakin University v Austrálii.
Další studie
Minulý rok výzkumný tým složený z vědců Masarykovy univerzity a University of Toronto provedl výzkum vlivu pití alkoholu v těhotenství na vývoj dítěte. Jejich zjištění potvrdila, že i malé množství alkoholu může mít dlouhodobé následky na vývoj mozku dítěte.
„Výsledky ukázaly, že i mírné pití alkoholu během těhotenství, avšak ne před početím, má u potomků, nehledě na pohlaví, výrazný vliv na reakce mozku na odměny a zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany. Konkrétně se ukázalo, že vystavení alkoholu v polovině těhotenství je spojeno s odlišnou funkcí mnoha oblastí mozku v mladé dospělosti a častějším kouřením marihuany během celého života a že tyto efekty přetrvávají, i když vezmeme v potaz další vlivy jako vzdělání či deprese matky během těhotenství. Alkohol, který těhotná konzumuje, se totiž velice snadno dostává přes placentu k plodu a může tak přímo ovlivňovat vývoj mozku dítěte,“ uvedla Klára Marečková z CEITEC Masarykovy univerzity, první autorka studie, kterou zveřejnil časopis Translational Psychiatry.
V roce 2020 neurovědkyně Marečková z CEITEC ve spolupráci s pracovníky kanadského centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu uskutečnili studii, jak depresivní symptomy u matky během těhotenství souvisí se zrychleným stárnutím mozku u potomstva.
„Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím, který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ vysvětlila Marečková.
