Míč je teď na ruské straně hřiště a Moskva se musí rozhodnout, zda přistoupí na 30denní příměří navrhované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem to dnes v Bruselu ke konfliktu na Ukrajině řekl nový německý kancléř Friedrich Merz.
Kancléř ve čtvrtek s Trumpen hovořil telefonicky a prezident ho seznámil s plánem na 30denní bezpodmínečné příměří. Ukrajina, která už více než tři roky čelí ruské agresi, s americkým návrhem souhlasila. Z Moskvy ale jasné pozitivní stanovisko zatím nezaznělo. Příměří by mělo začít platit v pondělí. „Německo s tímto návrhem souhlasí a já vím, že i britská, francouzská a polská vláda to vidí stejně. Takže míč je na moskevské straně hřiště,“ prohlásil kancléř.
Německo bude podle Merze podporovat Ukrajinu i po případném uzavření mírové dohody. Na dotaz, zda to znamená i vyslání německých vojáků do mírových jednotek na Ukrajinu, ale šéf německé vlády neodpověděl. „Teď je potřeba se bavit o příměří, pak o mírových jednáních, o uzavření mírové dohody a teprve následně se budou řešit bezpečnostní záruky,“ uvedl šéf německé vlády.
Na adresu Washingtonu Merz v sídle NATO uvedl, že Spojené státy jsou pro bezpečnost Evropy nepostradatelné. Ohledně budoucnosti Severoatlantické aliance je teď německý kancléř větší optimista než před třemi měsíci, kdy zpochybňoval její další existenci vzhledem k postoji Trumpovy administrativy.
„Změnilo se (ze strany USA) přijetí toho, co my jako evropští partneři v NATO děláme,“ řekl Merz. Červnový summit NATO v Haagu si tak spojuje s větší nadějí, než tomu bylo letos v únoru, že se spojencům podaří vypracovat „společnou strategii s Američany“.
Na summitu v Haagu by měl být mimo jiné stanoven nový cíl, pokud jde o zvýšení výdajů na obranu. Šéf NATO Mark Rutte podle zdrojů agentury Reuters navrhuje, aby členské země aliance zvýšily výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a aby dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku prezidenta Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Aktuální cíl Severoatlantické aliance počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP a loni ho splnilo 22 z 32 zemí uskupení, mezi nimi i Česká republika.
Trump už za svého prvního funkčního období tlačil na spojence, aby na obranu dávali výrazně více, nově mluví dokonce o pěti procentech HDP, což se svými 3,19 procenta zdaleka nesplňují ani Spojené státy. Osmasedmdesátiletý Trump dokonce několikrát pohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou do vojenského vybavení více investovat.
Podle Merze nejde jen o samotná procenta HDP, výdaje na obranu je potřeba zvyšovat kontinuálně a zároveň zvyšovat výrobní kapacity obranného průmyslu. „Není to jen o penězích, důležité je i zvýšení efektivity a zjednodušení,“ prohlásil dnes německý kancléř. „Můžeme se toho hodně naučit zejména od Ukrajiny, například pokud jde o výrobu dronů,“ dodal.
