V rámci odborného semináře konaného v pondělí 12. května v Poslanecké sněmovně nastínili experti přehled toho, v čem se umělá inteligence (AI) uplatňuje a bude uplatňovat v oblasti zdravotnictví. Diskutovaly se příležitosti, hrozby i omezení, která AI do oboru přináší.
Seminář „Umělá inteligence ve zdravotnictví“ organizovali dva poslanci, kteří zároveň působí jako lékaři v IKEMU – Julius Špičák a Věra Adámková (oba ANO). Podle Adámkové se musí udržet AI v mezích, kdy „musí sloužit, a ne se stát našimi pány“. Problémové oblasti podle ní trefně shrnuli autoři nového seriálu „Parťák na baterky“.
Podle účastníků semináře má AI potenciál například ulehčit administrativu a pomáhat při analýze snímků částí těl pořízených pomocí CT, rentgenu nebo elektrokardiogramu. Zároveň však bude dle expertů potřeba zhodnotit finanční náročnost AI, kdo ji bude platit, zda se její provozování vyplatí a jak její používání zanést do zákonů České republiky.
Podle neurologa Roberta Mikulíka může AI pomáhat se zlepšováním kvality zdravotní péče. Podle Mikulíka by mohly vznikat aplikace, které by pacientům pomohly diagnostikovat problémy, se kterými se stydí obrátit na lékaře, dát mu nějaké vstupní informace a připravit podklady pro lékaře k případné léčbě.
Někteří experti také hovořili o tom, že by AI mohla pomáhat „předpovídat“ vývoj zdraví (nemoci) pacienta.
Podle Radka Martinka, proděkana Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské v Ostravě, budou proto klíčové databáze, ze kterých bude AI vycházet, tj. ze kterých se bude učit, a na základě nichž bude dělat závěry. Z diskuse vyplynulo, že taková AI se bude omezovat pouze na přístupy Západní medicíny.
AI může pomáhat s „rozpoznáváním nádorů ze snímků magnetické rezonance“, uvedl Martínek s tím, že je třeba počítat s tím, že rozhodovací modely naprogramované pro AI nejsou diagnosticky spolehlivé a mají své „slabiny“.
AI v medicíně podle něho fungovat může, ale její vývoj a zavádění bude vyžadovat „spolupráci mezi techniky, firmami a klinikami“. „Model (AI) vytvořený na míru jednoho nemocničního zařízení může být v jiné nemocnici (s jinými přístroji) problémový,“ zmínil úskalí AI, a dodal, že taková technologie „musí být nástrojem, ne náhradou pro rozhodování“.
V tomto směru zazněly i obavy z řad přítomné veřejnosti. Zda nebudou v praxi klesat zkušenosti a diagnostické schopnosti lékařů, pokud za ně převezme rutinní činnosti AI?
Podle doktora Davida Zogala z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se již AI začíná široce využívat ve vzdělávacích systémech v Číně, Indii a USA a měla by se také zapojit do vzdělávání zdravotníků. I když je dle něj AI „obrovské téma“, není „bezchybným nástrojem“ a „není automatickou zárukou kvality“ a navíc s sebou nese i otázky kybernetické bezpečnosti.
O aplikaci AI v patologii hovořil doktor Ondřej Fabián z IKEMu. Podle něho se AI může využívat k diagnostikování odebraných vzorků tkání, které se pomocí scannerů digitalizují z histologických sklíček, přičemž v praxi by se podle Fabiána mělo jednat o jakousi „fúzi patologa a AI“, kdy AI může například porovnávat histologické vzorky a analyzovat je podle tvaru, velikosti, intenzity nebo dokonce „předvídat změny na molekulární úrovni z histologických nálezů“.
