Dnes proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl na téma Umělá inteligence v kultuře a médiích zastřešený poslancem Lubomírem Brožem (ANO). Pozvaní hosté diskutovali např. o problémech autorských práv či dobíhání rychlého vývoje.
Adéla Faladová, vedoucí samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury, na začátku shrnula historický vývoj technologických skoků ve schopnostech pořizování kopií na desky a magnetofonové pásky a digitálních technologií.
„Dnešní nová průmyslová revoluce umožňuje nahrazování některých lidských povolání umělou inteligencí,“ řekla Faladová a zmínila, že již byl za vysokou částku dražen obraz vytvořený umělou inteligencí nebo že se robot hrající na violoncello účastnil hry symfonického orchestru.
Probíhá také diskuse o tom, zda a za jakých podmínek přiznávat autorství dílům vytvořeným AI nebo s pomocí AI, či o tom, zda může AI použít obsah chráněný autorským právem k vytváření vlastních věcí (využívání a vytěžování dat).
Dle Faladové už také probíhá monitoring incidentů „průšvihů“ způsobených umělou inteligencí.
Umělá inteligence ve filmové produkci a postprodukci
O tom, jak umělá inteligence mění filmovou produkci a postprodukci, mluvila Veronika Macurová Křížová z Asociace producentů v audiovizi, která se problematikou AI zabývá již několik desetiletí a sleduje praktické trendy AI.
„AI se dnes využívá ve filmové produkci poměrně široce,“ říká Macurová Křížová. Používá se v postprodukci, omlazování herců, vytváření kulis, zvláštních efektů nebo kaskadérských scén a dabingu.
Umělá inteligence a hudba
Ředitelka české skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská uvedla, že umělá inteligence je minimálně 10 let používána k „vyladění“ čistoty hlasu zpěváka nebo upravování hudby tak, aby zněla jako „od Beatles nebo Depeche Mode“.
Softwarové nástroje (Jammable dříve Voicify) jsou dle ní schopné nechat zpěváka zazpívat libovolnou píseň. „Je to populární, mnoho mladých lidí s tím experimentuje,“ říká Žikovská.
Generativní AI vytváří písně i alba, která napodobují skutečné kapely nebo zpěváky, a v otázkách financí se stává AI mnohem levnější variantou pro tvorbu hudby, a proto otevírá otázky, jak se tato oblast bude řešit v budoucnosti.
Umělá inteligence je „trénována“ na datech (vytěžování textu a dat), která podléhají autorskému právu, a podle Žikovské není dnešní „právo v souladu se spravedlností“, protože tuto oblast prozatím nepostihuje a nereguluje. Zamýšlí se, zda bude moci autor vydat právně závazné vyjádření, že nechce, aby jeho díla byla použita k trénování AI.
Porušování autorských práv nástroji umělé inteligence
Zdeněk Kučera, vedoucí Centra práva technologii a digitalizace Právnické fakulty Univerzity Karlovy a partner AK Dentons, uvedl, že v současné době probíhá řada soudních sporů v oblasti autorských práv a používání uměleckých děl k trénování AI a prozatím jsou u soudů první instance a dosud není jasné, jak se s touto problematikou vypořádá oblast práva.
„Dodnes nemáme vyřešenou celou řadu otázek,“ říká Kučera a dodává, že rok 2025 a 2026 bude klíčový ohledně uplatňování nařízení ACT o umělé inteligenci (Artificial Intelligence Act nebo-li Akt o umělé inteligenci).
„Za klíčové považuji zdroje, které jsou používány při tréningu AI,“ uvedl Kučera a dodává, že již vznikají díla vytvářená z autorských fotografií služby Getty Images nebo článků deníku New York Times a podobně.
Pro trénování služby Chat GPT 3 byla využita volně dostupná data z internetu. Sám Chat GPT odpovídá kladně na otázku, zda byl použit obsah chráněný autorskými právy a detailně zná například textové obsahy autorských děl.
AI Act a jeho dopady na kulturní a mediální sektor v EU
Europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) rozebíral Artificial Intelligence Act vydaný Evropským parlamentem 13. června 2024.
„AI Act rozlišuje od vysoce nebezpečných rizik až po ty velmi nízká a ke každé kategorii přiřazuje povinnosti a práva,“ říká Kovařík a s tím, že zákon vznikal poměrně dlouho a v poměru s rychlým vývojem AI není schopen držet krok s aktuální situací. Od doby, než se začal projednávat, přes schválení a vstoupení v účinnost a použití v právní praxi uběhne téměř jedno desetiletí. V té době bude dle něj situace pravděpodobně opět do určité míry jiná.
Podle Kovaříka bude třeba také zajistit vznik úřadů, které budou například certifikovat nástroje umělé inteligence na národní úrovni a zabezpečovat aplikaci nařízení EU.
Zapojení AI do kreativních procesů tvorby audiálních děl
Šéfdramaturgyně pro digitální obsah Českého rozhlasu Anna Vošalíková otevřela téma zvukových děl a to, jak se do této oblasti zapojuje umělá inteligence. V rámci vysokoškolských studií se specializovala na transhumanismus a vývoj digitálních technologií.
Český rozhlas podle Vošalíkové využívá AI v rámci interního systému. Používá také od roku 2020 Chat GPT k vygenerování několika sérií povídek v rámci projektu „digitálního spisovatele“, které hodnotili diváci.
„Nejúspěšnější byla krátká hororová povídka Chlapec a jeho pes,“ říká Vošalíková a popisuje úskalí experimentální tvorby s AI. Ve druhé sérii spolupracovali se skutečnými autory, kteří spolupracovali s AI. Zavzpomínala, že někteří si to užívali a považovali to za dobré a jiní to považovali za experiment, který již nechtějí opakovat – a někdo to dokonce považoval za neefektivní.
Poslední série povídek digitálního spisovatele byla vytvářena opět pomocí posledních verzí aplikace Chat GPT. „Reakce na podcast jsou naprosto rozporuplné,“ říká Vošalíková. Sdělila, že na Český rozhlas se již dnes obracejí autoři, kteří nabízejí díla vytvoření pomocí AI, a rozhlas to musí řešit.
