Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2024 dostala vědecká dvojice Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí. Nicméně, Hinton v posledních letech zároveň vyjadřuje obavy z rizik umělé inteligence, které by eventuálně mohly znamenat zánik lidstva.
„Dva letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku využili nástrojů fyziky k vývoji metod, které jsou základem dnešního výkonného strojového učení. John Hopfield vytvořil asociativní paměť, která dokáže ukládat a rekonstruovat obrazy a další typy vzorů v datech. Geoffrey Hinton vynalezl metodu, která dokáže samostatně vyhledávat vlastnosti v datech, a provádět tak úlohy, jako je identifikace konkrétních prvků v obrázcích,“ uvedla dnes na svém X účtu švédská Královská akademie věd.
„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí. Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť se trénuje, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly vykazujícími vysoké hodnoty. Letošní laureáti prováděli důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ uvedla na svých stránkách akademie.
91-letý John Hopfield, který působí na Princetonské univerzitě v USA, vynalezl síť, která používá metodu ukládání a obnovování vzorů. Když je Hopfieldově síti dodán zkreslený nebo neúplný obraz, pracuje na nalezení uloženého obrazu, který se nejvíce podobá onomu nedokonalému obrazu, vysvětluje akademie.
76-letý Geoffrey Hinton působící na univerzitě v kanadském Torontu použil Hopfieldovu síť jako základ pro novou síť, která dle akademie měla pomoci iniciovat současný prudký rozvoj strojového učení.
Geoffrey E. Hinton na zprávu reagoval slovy. „Jsem ohromen.“
Práce laureátů je již nyní velmi přínosná, zmínila Ellen Moonsová, předsedkyně Nobelova výboru pro fyziku: „Ve fyzice využíváme umělé neuronové sítě v celé řadě oblastí, například při vývoji nových materiálů se specifickými vlastnostmi.“
Součastí Nobelovy ceny je i finanční odměna. Hopfield a Hinton se společně podělí o 11 milionů švédských korun (24,5 milionu Kč).
Obavy z rozvoje AI
I když dnes Geoffrey Hinton získal Nobelovu cenu za rozvoj AI, opakovaně před jejími riziky, včetně možného zániku lidstva varuje. Nechal se proto slyšet, že své celoživotní práce částečně lituje.
„Pokud vím, nejsou teď inteligentnější než my. Ale myslím, že brzy budou,“ uvedl minulý rok v rozhovoru pro BBC o chatbotech postavených na AI. Dodal, že některá rizika s nimi spojená jsou „docela děsivá“. Jednou z obav, kterou vědec má, je možnost, že obrázky a texty vytvořené umělou inteligencí zaplaví internet a lidé už nebudou „schopni poznat, co je pravda“.
Vědec, kterému se přezdívá „kmotr AI“ si dělá obavy z toho, že by AI vytvořené technologie byly zneužity špatnými lidmi.
Minulý rok se Hinton spolu s mnoha vědci podepsal pod text, podle kterého umělá inteligence může znamenat zánik lidstva. „Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského dosahu včetně pandemií a jaderných válek,“ stálo v prohlášení.
Laueráti 2023
V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L’Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.
S využitím zprávy ČTK.
