Měla by být Čína vyloučena ze Světové obchodní organizace (WTO)?
Komentář
Po desítkách let porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO) a nepřátelských obchodních praktik – měla by být komunistická Čína nadále ve WTO ponechána, aby zneužívala zbytek světa?
Přijetí Číny do WTO v roce 2001 bylo zlomovým okamžikem jak pro světový obchod, tak pro samotnou Čínu. Ano, zbytek světa získal levné zboží, často vyrobené v podmínkách obdobných otrocké práci, ale cena za to byla obrovská.
Iluzí roku 2000 bylo, že přijetím Číny do WTO dojde k uvolnění kontroly její autoritářské vlády jedné strany nad více než miliardou obyvatel. Lekce z náměstí Nebeského klidu, kterou Komunistická strana Číny (KS Číny) světu udělila v roce 1989, byla dávno zapomenuta – nebo spíše ignorována.
Myslet si, že integrace komunistického režimu do systému obchodu založeného na pravidlech povede k ekonomickým reformám a otevřenosti čínského trhu, bylo v nejlepším případě velmi naivní. A domnívat se, že se čínský režim uvolní a zapojí do globální spolupráce, bylo čirou fantazií nebo prostou lhostejností.
Realita je však krutá. Čínský státem řízený hospodářský model, spojený s neustálým porušováním závazků vůči WTO, vedl po desetiletí k nespočtu případů vykořisťování a predátorských obchodních praktik po celém světě.
Od krádeží duševního vlastnictví až po masivní obchodní nerovnováhu. Světová ekonomika nyní čelí důsledkům, které přímo vyplývají z jednání čínského režimu v rámci systému WTO. Celosvětové náklady na „integraci“ tohoto režimu do světového systému jsou opravdu ohromující.
KS Číny se do světové ekonomiky „integrovala“ stejným způsobem, jako se rakovina integruje do lidského těla.
7 oblastí, v nichž je na tom svět hůř
1. Obrovské obchodní nerovnováhy
Podle Rady pro zahraniční vztahy vzrostl čínský obchodní přebytek vůči Spojeným státům ze 100 miliard dolarů v roce 2001 na více než 400 miliard dolarů v roce 2023. Důvodem jsou politiky podporující export a současně omezující přístup zahraničních firem na čínský trh. Američtí a evropští výrobci v soutěži s levným dotovaným čínským zbožím často prohrávají. I když spotřebitelé těží z nižších cen, dlouhodobým důsledkem je hospodářská závislost na čínské výrobě.
2. Ztráta milionů pracovních míst
Příliv čínských dovozů po vstupu do WTO vedl v západním průmyslu k masivní ztrátě pracovních míst. Jen ve Spojených státech bylo podle Institutu hospodářské politiky mezi lety 2001 a 2015 ztraceno ve prospěch Číny odhadem 3,4 milionu pracovních míst. Tím byly zničeny americké průmyslové oblasti, především v sektorech v textilní výroby a elektroniky. Protože firmy se přesouvaly za levnější pracovní silou nebo z ekonomických důvodů zanikly.
3. Krádeže duševního vlastnictví
Čínské masové krádeže duševního vlastnictví jsou velmi dobře zdokumentovány. Navzdory závazkům WTO čelí západní firmy čínské státem podporované špionáži, včetně vynuceného předávání technologií a kybernetických útoků. Úřad amerického obchodního zástupce uvádí, že ztráty amerických firem se odhadují na 225 až 600 miliard dolarů ročně.
4. Odcizené továrny a vyprázdnění průmyslu
Čínské dotace a vynucené joint ventures se západními společnostmi vedly k tomu, že firmy musely předávat své know-how. Důsledkem je, že čínské firmy ovládly klíčové dodavatelské řetězce v elektronice a těžkém strojírenství, což oslabuje národní bezpečnost a ekonomickou odolnost ostatních zemí.
5. Vyprázdněná střední třída a společenský úpadek na Západě
Úpadek výrobních odvětví v západních zemích oslabil střední třídu – přinesl vysokou nezaměstnanost, stagnaci mezd a rostoucí nerovnost. Členství Číny ve WTO je hlavní příčinou, neboť její levné zboží vytlačilo domácí výrobu. Společenské a politické důsledky pociťujeme dodnes.
6. Extrémní zadlužení kvůli NHS
Čínská iniciativa Nová hedvábná stezka (NHS) zatížila rozvojové země neudržitelným dluhem, který v některých případech přesahuje 10 až 15 procent jejich HDP. Země jako Srí Lanka a Pákistán musely poté, co nebyly schopny půjčky splácet, postoupit Číně strategická aktiva, včetně přístavů. Ačkoliv je NHS prezentována jako pomoc v infrastruktuře, slouží především geopolitickým zájmům čínského režimu – vytváří závislost a oslabuje suverenitu chudších států.
7. Čínská kontrola nad námořními uzly a globálním vlivem
Díky NHS a strategickým investicím získala Čína kontrolu nad klíčovými námořními body, jako je např. přístav Hambantota na Srí Lance, a vliv v oblasti Panamského průplavu. Tyto „mořské brány“ posilují schopnost Pekingu promítat moc a ovládat světové obchodní trasy, což vzbuzuje obavy z vojenské dominance v klíčových regionech.
Rozložit komunistickou Čínu…
Čínský režim zneužívá pravidla WTO a ostatní země od samého počátku. Navíc rozsáhlé a systematické porušování těchto pravidel, řízené KS Číny, podkopává důvěryhodnost WTO.
Od roku 2001 podaly Spojené státy proti Číně 23 z celkových 43 stížností za různá porušení pravidel u WTO, ale jejich vymáhání je stále velmi slabé. Vyloučení Číny by mohlo vytvořit tlak na reformy a nastolit férovější podmínky. Minulost však naznačuje, že se nic takového pravděpodobně nestane.
Cílem cel WTO administrativy Donalda Trumpa je narušit čínskou dominanci ve výrobě a přenést pracovní místa zpět do USA. Čína již pociťuje důsledky: nižší poptávku, nižší mzdy a rostoucí nezaměstnanost. Výsledkem je, že KS Číny čelí rostoucímu vnitřnímu napětí, možná až existenční hrozbě.
… nebo raději rozložit WTO?
Odpůrci tvrdí, že vyloučení Číny by oslabilo WTO a světový obchod. To je pravda. Ale jiní už léta upozorňují, že právě nepřátelské obchodní praktiky čínského režimu rozloží WTO zevnitř. Zneužívání ze strany Pekingu deformovalo, ne-li přímo oslabilo, význam této instituce.
Koneckonců – k čemu je WTO, pokud vytváří ekonomickou nerovnováhu, která ohrožuje prosperitu zbytku světa?
Má WTO vytvářet další pravidla, která bude Peking znovu ignorovat? Hrát stejnou hru a doufat, že se Čína pod vedením KS Číny změní, není realistické.
Někteří se obávají, že vyloučení Číny by ji mohlo přimět vytvořit alternativní obchodní bloky mimo WTO a ještě více fragmentovat světovou ekonomiku. To se ovšem už nyní děje.
Čínu je třeba z WTO vyloučit.
Lepší, spravedlivější a přínosnější by bylo, kdyby svobodné národy obchodovaly mezi sebou – a dystopičtí diktátoři v Pekingu jen s dalšími sobě podobnými.
Jak by to asi dopadlo?
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
