Aktualizováno 26. 5. v 10:43 o reakci tiskového mluvčího Odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky
Ve vesnici Slopné se v roce 2011 vraždilo, a soudní proces s údajnými pachateli přitahuje stále větší pozornost. Podcastová série a vyšetřování dvou novinářek pomohly k soudnímu jednání o možném znovu otevření procesu. Soudce však žádost nakonec zamítl. Odsouzení neuspěli u Vrchního soudu v Olomouci, stížnost je momentálně u Ústavního soudu a čekají na rozhodnutí. Zároveň se obracejí na prezidenta s žádostí o milost.
Podle informací získaných deníkem Epoch Times zaslal odsouzený David Šimon prostřednictvím svého právního zástupce žádost o milost prezidentu republiky.
K této žádosti měl být přiložen nedávno zveřejněný dokumentární snímek Pachová stopa, který byl promítán i v Poslanecké sněmovně.
Případ je podle kritiků „de facto postaven na konstrukci takzvaných pachových stop“, jejichž označení, sejmutí, zajištění, transport, komparace a další úkony měly být nevěrohodné a nemohou sloužit ani jako nepřímý důkaz. Tuto metodu označila za nespolehlivou také bývalá ministryně spravedlnosti na základě vědeckého výzkumu.
K žádosti o milost dále Šimon podle zdroje Epoch Times připojil také dopis rodiny, v němž jeho příbuzní popisují, jak posledních 13 let prožívají a „jak moc tato nespravedlnost zasáhla a ovlivnila jejich rodinu“.
Epoch Times oslovil s žádostí o potvrzení informace tiskové mluvčí hradu. „Konkrétní jména jednotlivých žádostí o milost nekomentujeme,“ sdělil Vojtěch Šeliga pro Epoch Times.
Dva mladí muži Maroš Straňák a David Šimon byly odsouzeni za vraždu důchodce ve vesnici Slopné v roce 2011 k dvacetiletým trestům odnětí svobody.
Rozkolísaná důvěra v soudní proces
Případu se nejprve věnovali dva soukromí detektivové, Zbyněk Prousek (zdroj) a Tomáš Pecina (zdroj). Oba shrnuli řadu sporných bodů případu a uvedli, že docházejí k závěru, že oba odsouzení Maroš Straňák a David Šimon pravděpodobně nejsou skutečnými pachateli vraždy.
Ministr spravedlnosti byl několikrát požádán, aby v jejich případu podal stížnost pro porušení zákona, což odmítl.
Do kauzy odsouzení dvou mladých mužů za údajnou vraždu penzisty Miroslava Sedláře ve vesnici Slopné se v roce 2023 vložila investigativní novinářka deníku SeznamZprávy a s kolegy začala vydávat divácky úspěšnou podcastovou sérii nazvanou Slopné? Kdo je vrah?, která má rozkrývat hlavní body vyšetřování a nejasnosti celého případu.
Začátkem února 2024 začal soud posuzovat žádost o nové otevření případu. Probíhaly dlouhé výslechy svědků, novinářek i státního zástupce.
Soudce Pavel Dvorský, který rozhodoval o žádosti znovu případ otevřít, vedl několik soudních slyšení, během nichž vyslýchal přibližně tři hodiny klíčového svědka obžaloby, recidivistu Milana Rakaše, pět hodin strávil výslechem státního zástupce a vyslýchal i další osoby spojené s případem. V konečném verdiktu však obnovu případu zamítl.
„Korunní svědek“
Původní soudní proces vedl soudní senát JUDr. Radomíra Koudely, který v srpnu 2013 vydal zprošťující rozsudek pro oba obviněné. Později však tentýž soud změnil názor a na základě dodatečné výpovědi Rakaše změnil výrok na „vinen“. Mladíci byli odsouzeni na dobu 24,5 a 20,5 roku odnětí svobody, což byla doba přesahující jejich dosavadní věk.
Zmiňovaný svědek Rakaš během výkonu trestu ve vězení údajně „viděl“ na TV Nova reportáž o soudu s Marošem Straňákem a „vzpomněl si“, že mu Straňák před rokem a půl, když údajně pobýval v jeho blízkosti, řekl, „že to udělal“. Původní soudní senát Rakaše nikdy nepředvolal k výpovědi a vše posuzoval na základě zápisu jeho výpovědi, kterou provedli policisté.
Podle informací, které sdělil deníku Epoch Times soukromý detektiv Zbyněk Prousek, byl Rakaš několik dní po podání výpovědi předčasně uvolněn z šestiletého výkonu trestu za podvody, které údajně měly vést ke škodě v hodnotě šesti milionů korun. Do výkonu trestu již potom nikdy znovu nenastoupil.
Pověstnou „korunu“ nedůvěře v dostatek důkazů v případu nasadilo zveřejnění zmiňovaného dokumentárního snímku Pachová stopa, který pojednává o používání metody pachové identifikace jako důkazu v trestním řízení. Sleduje v něm reálné případy, do kterých promlouvají obhájci, experti na pachovou identifikaci a vysokoškolští profesoři, kteří byli požádání ministerstvem vnitra, aby prozkoumali efektivnost metody pachové identifikace. Více…
