Text byl 23. května 2025 v 11:10 doplněn o informace týkající se Julia Malemy a strany EFF.
Snímky pytlů těl domnělých zavražděných bělošských farmářů, kterými chtěl americký prezident Donald Trump upozornit svůj jihoafrický protějšek Cyrila Ramaphosu na údajné zabíjení bělochů v Jihoafrické republice (JAR), jsou ve skutečnosti fotografie z konfliktu v Kongu. Napsala to ve čtvrtek večer agentura Reuters. Bílý dům na žádost agentury o komentář zatím nereagoval.
„Tohle všechno jsou bílí farmáři, kteří jsou pohřbíváni,“ řekl Trump k vytištěným fotografiím, na nichž jsou muži v oblecích nad mrtvými těly v pytlech.
Reuters ale upozornil, že se jedná o jeho video z 3. února, na němž jsou humanitární pracovníci chystající se na hromadný pohřeb těl obětí, které zemřely po útoku povstalců na východokonžské město Goma. Agentura tento záběr později stáhla, když střet přerostl v rozsáhlejší konflikt.
Fotografie je dostupná na webu časopisu American Thinker, kde se píše o konfliktech a rasovém napětí v JAR, ale i v Kongu. Pod snímkem není žádný popisek, protože pochází z videoreportáže publikované na YouTube. Autorka článku ze 13. února agentuře řekla, že Trump přiložený obrázek „špatně identifikoval“, zároveň ale poukázala na „rostoucí tlak vyvíjený na bělošské Jihoafričany“.
K incidentu v Oválné pracovně se vyjádřil i autor videoreportáže Djaffar Al Katanty. „Trump před zraky celého světa použil můj snímek, to, co jsem natočil v Kongu, aby se pokusil přesvědčit prezidenta Ramaphosu, že černoši v JAR zabíjejí bělochy,“ řekl reportér Reuters.
Ramaphosa navštívil Trumpa ve středu. Prezident USA mu po přátelském rozhovoru přehrál video týkající se obvinění z genocidy bílé menšiny, což Ramaphosa odmítl. Podle něj to není v souladu s politikou JAR, kde nyní vládne demokracie. Zároveň ale zmínil kriminalitu v zemi, kvůli níž umírají jak běloši, tak i černoši.
JAR v roce 1948 po volebním vítězství Národní strany zavedla rasovou diskriminaci zvanou apartheid, která zbavila africké obyvatelstvo všech občanských práv. V roce 1984 byla přijata nová ústava, podle které se země přeměnila v multirasový bělošsko-míšenecko-asijský stát s bělošskou nadvládou. Africká většina, která měla být umístěna v samosprávných územích, byla z jakéhokoliv rozhodování vyloučena.
Vláda pod tlakem černošské veřejnosti i zahraničí postupně odstranila četná rasistická opatření, avšak na podstatě apartheidu bezpodmínečně trvala. Segregaci černošského a bělošského obyvatelstva parlament definitivně zrušil novou ústavou z dubna 1994. Kvůli politickým násilnostem v zemi mezi lety 1984 až 1994 zemřelo nejméně 25.000 lidí.
Kdo je Julius Malema a proč jeho video Trump ukazoval
Součástí videa, které Donald Trump promítl v Oválné pracovně, byla i vystoupení jihoafrického politika Julia Malemy, předsedy strany Economic Freedom Fighters (EFF). Malema je znám svými radikálními výroky vůči bělošské menšině. Opakovaně zpívá píseň „Kill the Boer“ („Zabij Búra“) a v minulosti prohlásil, že „běloši se nemají bát být zabiti“, protože „revoluce někdy zabíjení vyžaduje“. Jeho strana prosazuje znárodnění půdy, dolů a bank.
Malema byl v několika případech obviněn z podněcování násilí vůči bělochům, ale vždy byl nakonec zproštěn viny. V roce 2020 například vyzval své stoupence k tomu, aby „se nebáli zabíjet“ při incidentu poblíž školy v Kapském Městě. Jeho projevy pravidelně obsahují výzvy ke „studenému revolučnímu zabíjení“ a hesla jako „bílí lidé, vaše líbánky skončily“.
Jihoafrická vláda se od Malemy a jeho výroků distancuje. Mluvčí prezidenta Ramaphosy Vincent Magwenya uvedl, že vláda nemá v úmyslu bílé farmáře vytlačit, a označil je za klíčové producenty potravin. „Bez bílých farmářů by to bylo hospodářsky sebevražedné,“ řekl s tím, že bezpečnost všech obyvatel je prioritou.
K článku přispěl jihoafrický reportér Epoch Times Darren Taylor.
