Mnozí lidé si přejí zůstat zdraví a dožít se vysokého věku. Tradiční čínský lékař, který vychází z reálných příkladů stoletých lidí, propojuje starověkou moudrost s moderním výzkumem a identifikuje čtyři zásadní faktory, které přispívají k dlouhověkosti – stravu, pohyb, spánek a nastavení mysli. Tento holistický přístup ukazuje praktické způsoby, jak podpořit dlouhý a zdravý život.
Strava: přirozené potraviny a prevence volných radikálů
Pozoruhodným příkladem je čtyřiadevadesátiletá Hide Sato z Japonska, jejíž biologický věk je překvapivě nízký – podle bazálního metabolismu jí je 36 let a podle stavu cév 20 let. V rozhovoru uvedla, že ke snídani často jí ryby a natto, k obědu zeleninu a k večeři maso. Má ve zvyku pít čaj, víno nebo si dopřát dezerty jako například zmrzlinu. Vyhýbá se smaženým jídlům a přesoleným polévkám, dává přednost domácí miso polévce. Výživové potřeby přitom zajišťuje výhradně stravou, bez doplňků stravy.
Stravovací návyky paní Sato odpovídají závěrům moderní medicíny.
Jonathan Liu, odborník na tradiční čínskou medicínu působící v Kanadě, uvedl, že vysoký příjem ovoce a zeleniny u paní Sato pomáhá bojovat proti volným radikálům – škodlivým molekulám, které vznikají působením metabolismu, konzumací smaženého jídla, kouřením nebo nadměrným cvičením.
Studie ukazují, že volné radikály mohou přispívat ke kornatění tepen, Alzheimerově chorobě, artritidě, mrtvici, srdečním onemocněním a předčasnému stárnutí. Ovoce a zelenina obsahují antioxidanty, například flavonoidy, které mohou poškození způsobené volnými radikály vyrovnávat a bránit jim působit v těle škody.
Liu dodal, že v oblastech s vysokým podílem dlouhověkých lidí, jako je Okinawa v Japonsku a okres Bama v provincii Guangxi v Číně, mají starší lidé velmi jednoduchý jídelníček. Obvykle konzumují čerstvé ovoce a zeleninu, hnědou rýži a výrobky ze sóji.
Podle tradiční čínské medicíny je také důležité jíst s mírou – přestat jíst při 70 až 80procentním nasycení – protože přejídání může poškodit žaludek a střeva, což následně ovlivňuje funkci dalších orgánů.
Studie zjistily, že omezení příjmu kalorií při zachování výživové rovnováhy může prodloužit životnost různých organismů. Kalorická restrikce pomáhá lidem hubnout, zvyšuje citlivost na inzulín, zmírňuje oxidační stres a snižuje hodnoty biomarkerů stárnutí.
Pohyb a zdraví srdce a plic
Pohyb – zejména ten přirozeně začleněný do každodenního života, nikoliv cvičení v posilovně – je charakteristickým rysem dlouhověkých populací. Výzkum Dana Buettnera o oblastech s vysokým výskytem dlouhověkosti na světě zdůrazňuje význam pravidelné chůze.
Podle zpravodajského webu KFF Health News ve Spojených státech je 102letá Hilda Jaffe z New Yorku stále schopná postarat se o sebe, chodí bez hole a k lékaři jezdí vlastním autem. Každý den ujde 3 000 kroků, za hezkého počasí tráví čas venku a v průměru spí osm hodin denně. Trpí jen několika drobnými obtížemi, jako je reflux jícnu, občasné srdeční arytmie, osteoporóza, lehká ischias a plicní uzlíky, které se s časem objevují a zase mizí.
Japonská „superstařenka“ Hide Sato rovněž žije samostatně. Každé ráno po probuzení uklízí byt a vaří, poté cvičí gymnastiku a při koupeli kope 500krát nohama do vody.
Fyzická aktivita posiluje kardiopulmonální funkce a zároveň představuje významný ukazatel dlouhověkosti. Rozsáhlá studie publikovaná v časopise Journal of the American College of Cardiology v roce 2022, která zkoumala 750 302 amerických veteránů, zjistila, že riziko úmrtí u 20 procent osob s nejhorší kondicí srdce a plic bylo téměř pětkrát vyšší než u nejlepších dvou procent s optimální kardiopulmonální výkonností.
Studie zveřejněná v roce 2018 v časopise Journal of the American Medical Association Open, která sledovala více než 120 000 lidí, ukázala, že vyšší maximální spotřeba kyslíku (VO₂ max) je spojena s nižší úmrtností. Kardiopulmonální zdatnost se často posuzuje právě pomocí VO₂ max, které měří maximální množství kyslíku, jež je tělo schopno využít při intenzivní fyzické námaze. VO₂ max je klíčovým ukazatelem aerobní vytrvalosti a zdraví kardiovaskulárního systému. Pravidelná fyzická aktivita může VO₂ max výrazně zlepšit, což posiluje celkové zdraví a snižuje riziko předčasného úmrtí.
Kvalita spánku a duševní pohoda
Dobrý spánek je pro dlouhověkost zásadní. Sato se každý večer před spaním několikrát zhluboka nadechla, aby co nejrychleji usnula. Spí sedm hodin denně, před spaním nepoužívá mobilní telefon a v místnosti udržuje tmu.
Liu upozorňuje, že nedostatek spánku je spojen se zvýšeným rizikem infekcí, srdečních chorob, metabolických poruch, obezity a rakoviny.
Pravidelný spánkový režim chrání zdraví mozku a zpomaluje úpadek kognitivních funkcí. Studie ukazují, že lidé středního věku, kteří spí v průměru méně než šest hodin denně, mají o 30 procent vyšší riziko demence.
Udržujte si pozitivní přístup
Duševní nastavení hraje rovněž klíčovou roli.
Liu uvádí, že aktivní zapojení do společenských a dobročinných činností je jedním z důležitých faktorů, které podporují smysluplný a dlouhý život. Například 102letá Hilda Jaffe stále působí jako dobrovolná průvodkyně v newyorské veřejné knihovně.
Podobně Sato, inspirována touhou přinést útěchu po velkém zemětřesení ve východním Japonsku v roce 2011, dodnes vyrábí tradiční ručně dělané panenky, jimiž chce potěšit a povzbudit ostatní.
Liu radí, že odchod do důchodu by neměl znamenat společenské stažení nebo negativní přístup, ale naopak příležitost k dalšímu osobnímu růstu a projevům laskavosti – což jsou klíčové prvky dlouhověkosti a kvality života.
–ete–
