Odhalit včas chybu, která by mohla pacienta ohrozit na zdraví – to je každodenní práce lékárníků. Právě na tuto skutečnost upozorňuje projekt Sledování lékových chyb, který spustila Česká lékárnická komora (ČLnK) v dubnu 2025. Cílem je systematicky zaznamenat chyby v preskripci léčiv, které farmaceuti odhalují při výdeji v lékárnách. První výsledky ukazují, že bez lékárníků by mnohé chyby skončily u pacienta.
Více než 12 tisíc chyb za dva týdny
První fáze projektu, která probíhala mezi 15. a 30. dubnem, se zapojilo 1 103 lékáren a výdejen léčiv, které společně odhalily 12 166 pochybení. V pracovní dny bylo průměrně aktivních 567 lékáren, každá z nich zaznamenala v průměru dvě chyby denně.
Nejčastější chyby: předávkování i administrativní přehmaty
Zdaleka nejčastější chybou bylo předepsání léčiv na více než tři měsíce (3 586 případů), což sice není zdravotně nebezpečné, ale je v rozporu s předpisovou vyhláškou. Komplikace nastávají zejména ve chvíli, kdy pacient trvá na vydání celého balení. Lékárník má ovšem zákonnou povinnost výdej upravit. Mezi dalšími pochybeními byly například:
- chybějící dávkování – 870 případů
- překročení maximální dávky – 714 případů
- nesprávné dávkovací schéma – 707 případů
- předepsání jiného léku nebo dávky – 1 427 případů
- závažné lékové interakce – 372 případů
- duplicita v terapii – 306 případů
Lékárník jako poslední kontrolní bod
„Recept s chybějícím dávkováním je formálně v rozporu s vyhláškou, ale větším problémem je, že ne všichni pacienti si pamatují informace, které jim sdělil lékař v ordinaci. Problémy související s dávkováním lze někdy vyřešit i bez lékaře díky lékovému záznamu nebo pohovorem s pacientem, ale v mnoha případech je nutné je řešit přímo s lékařem. Stejnou komplikaci představují situace, kdy byla pacientovi omylem předepsána jiná síla léčivého přípravku, než byla zamýšlena. Ještě vážnější jsou ale případy, kdy došlo k předepsání jiného léku, a to například kvůli podobnosti názvů. Takových případů bylo v průběhu projektu odhaleno přes 500,“ upozornil v tiskové zprávě viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Projekt rovněž ukázal, že spolupráce lékařů a farmaceutů je důležité. Většina chyb (9 460) byla vyřešena přímo při výdeji s pacientem. V 1 262 případech došlo k telefonické konzultaci s lékařem a v dalších 929 musel být pacient odeslán zpět do ordinace.
„Případy z praxe ukazují, že díky otevřené a profesionální komunikaci mezi lékaři a farmaceuty bylo možné chyby vyřešit, včas upravit léčbu, a předejít tak možným komplikacím. V naprosté většině případů lékař návrh řešení farmaceuta při vzájemné konzultaci přijal (95,7 %), v ostatních případech byl pak například vzájemně ověřen záměr neobvyklého dávkování nebo kombinace léků. Tato týmová spolupráce ve zdravotnictví není výjimkou – naopak by měla být standardem, který garantuje pacientovi nejvyšší úroveň péče. Projekt ukázal v konkrétních číslech, že lékárník je posledním kontrolním článkem a jeho odbornost je důležité využívat naplno,“ připomíná Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
Elektronické recepty a evidence
Od roku 2018 funguje v ČR plně elektronický systém eRecept, který umožňuje:
- větší kontrolu předepisování,
- sdílení informací mezi lékaři a lékárníky,
- záznam o tom, co bylo vydáno.
Pacient si může své recepty a historii léčiv zobrazit v aplikaci Lékový záznam.
„Lékový záznam pacienta je v podstatě evidence všech vystavených, případně vydaných eReceptů konkrétnímu ztotožněnému pacientovi. Takový seznam eReceptů je dostupný samotnému pacientovi prostřednictvím webové nebo mobilní aplikace,“ uvádí SÚKL. Do záznamu mohou kromě lékařů a pacientů nahlížet i lékárníci. Ten obsahuje informaci o léku, datu výdeje, lékárně a vydávajícím farmaceutovi.
Co lékárny nevedou a nemohou vést
- Nevedou zdravotnickou dokumentaci – to je výlučná odpovědnost lékaře.
- Nemají přístup ke kompletní zdravotní dokumentaci pacienta vedené lékařem.
- Nemohou si samostatně vytvořit databázi s osobními údaji pacientů bez právního důvodu.
Mezi další země, kde lékárníci mají přístup k elektronické evidenci léčby a receptům pacientů, patří například Německo, Skandinávské země, Spojené království, Kanada či Austrálie.
Například v Kanadě mají vedle lékařů v některých provinciích oprávnění předepisovat léky i registrovaní lékárníci (tzv. pharmacist prescribers). Ti mohou v rámci svých kompetencí obnovovat recepty, předepisovat určité léky, měnit dávkování, formu či režim léčby.
