Disidenti po celé Číně byli podrobeni sledování nebo byli varováni, aby mlčeli před 36. výročím masakru na náměstí Nebeského klidu.
Spolu s 36. výročím masakru na náměstí Nebeského klidu čínské úřady opět zesílily tlak na čínské disidenty.
Při masakru, který se odehrál 4. června 1989, čínské jednotky násilně potlačily studentské prodemokratické hnutí, což vedlo k tisícům mrtvých a zraněných. Dnes úřady stále zůstávají silně citlivé vůči jakémukoli veřejnému vzpomínání na tuto tragédii.
Pan Wang, obyvatel Pekingu a blízký přítel významného disidenta, řekl pro Epoch Times, že klíčové osoby v hlavním městě jsou již pod pečlivým dohledem státní bezpečnosti.
Podle Wanga, jehož celé jméno není kvůli obavám z perzekuce zveřejněno, byla 30. května prominentní novinářka a disidentka Gao Yu vzata na tzv. „cestu“ státními bezpečnostními složkami.
Další osoby, včetně známého obhájce lidských práv Mo Shaopinga, známého advokáta pro svobodu slova Pu Zhiqianga a spisovatele Lao Guie, který je známý svými kritickými komentáři na téma čínské politiky a společnosti, byly podle Wanga umístěny do domácího vězení.
„Tato omezení by měla zůstat v platnosti až do konce 4. června,“ uvedl Wang.
„Cesta“ pro disidenty
Termín „povinné cestování“, jak ho popisují čínští disidenti, označuje běžnou taktiku, kterou úřady používají během politicky citlivých období, jako jsou každoroční zasedání nebo výročí masakru na náměstí Tiananmen. Pod záminkou turistiky jsou aktivisté odváženi ze svých domovů, aby byli izolováni a je jim znemožněna komunikace s médii nebo účast na pamětních akcích.
Gao byla v posledních letech několikrát rovněž vystavena „povinnému cestování“.
Wang uvedl, že možná i kvůli rozpočtovým omezením nebyli tento rok přesunuti všichni disidenti. Mnozí jsou místo toho monitorováni místní policií nebo bezpečnostními složkami. Wang jmenoval také další osobu, která je momentálně uzavřena ve svém domě, kterou je známý demokrat Hu Jia.
Hu je mezinárodně uznáván za svou obhajobu demokracie, ochrany životního prostředí a osvěty ohledně HIV/AIDS. V roce 2008 mu byla udělena Evropským parlamentem Sacharovova cena za svobodu myšlení.
„Pro tyto osoby i cesta na nákupní centrum vyžaduje policejní doprovod. Policisté je sledují všude. Je to již desítky let od 4. června 1989, ale úřady stále neúnavně cílí na disidentské hlasy,“ řekl Wang.
Li Wei, právník z Pekingu, známý svou účastí na Hnutí nových občanů (New Citizens‘ Movement) – síti prosazující sociální spravedlnost a právní reformy v Číně – zveřejnil na sociální síti X video ze své domácí kamerového dohledu 30. května. Záběry ukazovaly několik policejních vozidel stojících před jeho bydlištěm, což dále podporuje Wangovu verzi o zesíleného dohledu kolem disidentů.
Wang dodal, že opakovaná zadržení mají negativní dopad na zdraví starších disidentů.
„Gao Yu je stará a ve špatném zdravotním stavu. Být tomu vystavena stále dokola je pro ni formou mučení,“ řekl.
Gao, které je 81 let, je bývalá zástupkyně šéfredaktora časopisu Economics Weekly a je známá svou otevřenou žurnalistikou o politických a ekonomických otázkách. Byla několikrát uvězněna za svou práci, přičemž v roce 2015 byla odsouzena na sedm let za údajné úniky dokumentů KS Číny pro zahraniční média.
Její odvaha a oddanost svobodě tisku jí získaly široké mezinárodní uznání.
V jihozápadní Číně, v provincii Guizhou, označil pan Huang, který z obavy před odvetou nechtěl uvést své celé jméno, pro Epoch Times, že několik členů skupiny Guizhou Human Rights Seminar bylo umístěno do domácího vězení, přičemž u dveří alespoň čtyř z nich stáli policisté. Úřady rovněž navštívily jejich domovy, aby je přímo varovaly před rozhovory s cizími novináři.
„Stát je v takové finanční tísni, ale přesto nešetří výdaji – používá peníze daňových poplatníků – na potlačení nesouhlasu,“ řekl.
Hu Gang, přítel disidenta Ji Fenga z Guizhou, 30. května pro Epoch Times uvedl, že Ji, který momentálně pobývá v Yanjiao, městě na hranici Pekingu a Hebei, dostal telefonát od státní bezpečnosti z Guizhou, který ho instruoval, aby se připravil na „cestu“, přičemž místo zůstalo neznámé.
To znamenalo, že ho policie odveze, skryje jeho místo pobytu a v následujících dnech ho bude pečlivě sledovat.
Ji byl vůdčí postavou studentského hnutí na Guizhou University během prodemokratických protestů v roce 1989 a od té doby je neústupným kritikem čínského režimu.
V Hefei ve východní Číně místní právní aktivista, pan Zhang, který rovněž z obavy o svou bezpečnost nechtěl uvést celé jméno, pro Epoch Times sdělil, že bývalý prokurátor Shen Liangqing, který se účastnil protestů v roce 1989 a byl několikrát vězněn, byl nedávno varován policií, aby nemluvil s cizími novináři.
„Řekli mu, ať si ‚dává pozor na slova‘ a ‚zůstane v ústraní‘,“ uvedl Zhang.
Cenzura na internetu
Cenzura na internetu se rovněž zpřísnila. Uživatelé internetu hlásí, že účty byly zablokovány za sdílení vzpomínkových obrázků, jako jsou obrázky s hořícími svíčkami coby symbolu smutku za oběti 4. června 1989. To signalizuje nulovou toleranci vůči jakémukoli odkazu na masakr na náměstí Tiananmen.
Politický analytik Sun Li, který sídlí v Pekingu, podotkl, že masakr na Tiananmen zůstává hlubokou ranou v moderní politické historii Číny.
„Každý rok kolem tohoto období úřady zintenzivňují kontrolu. Odráží to hlubokou úzkost ohledně jejich politické legitimity a sociální stability,“ řekl pro Epoch Times. „Tím, že odmítá přijmout odpovědnost nebo odhalit pravdu, stát pouze posiluje veřejnou nenávist.“
Masakr na náměstí Tiananmen byl reakcí čínského režimu na studentský mírový protest proti korupci, známý jako prodemokratické hnutí, z roku 1989. Protest trval téměř dva měsíce a probíhal v Pekingu a na dalších městech Číny.
V noci z 3. na 4. června 1989 čínské jednotky v Pekingu zahájily palbu na neozbrojené studenty a civilisty, která trvala až do brzkých ranních hodin. Zatímco čínský režim nikdy nezveřejnil oficiální počet obětí, odtajněné dokumenty z USA z roku 2014 odhadují, že bylo zabito kolem 10 454 lidí a zraněno bylo přibližně 40 000 osob.
Na této zprávě se podílel Shen Yue.
–ete–
