Spojené státy stahují část méně zásadního diplomatického personálu z blízkovýchodních zemí, protože se obávají rostoucího napětí v oblasti. Ministerstvo obrany zároveň povolilo dobrovolný odjezd rodinných příslušníků amerických vojáků v oblasti. Píší o tom americká média s odkazem na činitele ministerstev zahraničí a obrany. Krok se podle stanice CNN týká Iráku, Kuvajtu a Bahrajnu. Velvyslanectví USA v Bahrajnu však dnes tyto zprávy popřelo, píše agentura Reuters. Podle médií mohou obavy souviset s vývojem rozhovorů mezi USA a Íránem o jeho jaderném programu a možným izraelským úderem na íránská jaderná zařízení.
Izrael zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský útok na Írán, píše web stanice NBC News s odvoláním na pět zdrojů s informacemi o situaci. Pokud tak Izrael skutečně učiní, bude to s největší pravděpodobností bez podpory USA, uvedly zdroje. Jednostranný úder Izraele proti Íránu by znamenal rozpor s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se proti takovému kroku vyslovila, píše NBC News.
„Jsou stahováni, protože to může být nebezpečné místo,“ řekl ve středu večer bez bližších podrobností o diplomatech Trump. Zároveň zopakoval svá dřívější slova, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.
Spojené státy se dnes rovněž rozhodly omezit cestování amerických vládních zaměstnanců a jejich rodin na území Izraele z důvodu nestability v regionu. Až do odvolání nemohou cestovat mimo města Tel Aviv a okolí, Jeruzalém a Beer Ševa, oznámilo velvyslanectví USA v Izraeli s tím, že přesun mezi těmito třemi zónami včetně pohybu z letiště Ben Guriona a na něj je povolen.
Ambasáda USA v Bagdádu vydala pro americké občany doporučení, aby necestovali do Iráku. Irák dnes uvedl, že jeho zpravodajské služby a informace z terénu nesignalizují žádné hrozby pro diplomatické mise. Bagdád reagoval na oznámení, že USA z Blízkého východu stahují část amerického diplomatického personálu.
Velvyslanectví USA v Bahrajnu dnes podle agentury Reuters uvedlo, že zprávy o tom, že by nějakým způsobem změnilo svůj postoj, jsou nepravdivé. Personální obsazení a provoz velvyslanectví podle něj zůstávají beze změny a aktivity pokračují jako obvykle.
Washington má podle NBC News obavy, že by případný izraelský úder proti Íránu mohl vyvolat odvetnou reakci Teheránu namířenou proti americkému personálu či majetku v regionu. Írán dlouhodobě tvrdí, že Spojené státy by jako hlavní vojenský a politický spojenec Izraele nesly následky za izraelský útok. Podle deníku The Washington Post by navíc taková vojenská akce téměř jistě zmařila citlivá jaderná jednání mezi Trumpovou administrativou a Teheránem.
Jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem dosud nevedly k výsledkům a obě strany varují před jejich neúspěchem. Íránský ministr obrany Azíz Násirzádí ve středu řekl, že pokud jednání o íránském jaderném programu selžou a výsledkem bude konflikt se Spojenými státy, Írán může zaútočit na americké základny v regionu.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy během úřadu prezidenta Baracka Obamy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu známou pod zkratkou JCPOA, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Spojené státy ovšem od dohody za první vlády prezidenta Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje.
Nyní šéf Bílého domu usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Teherán ambice získat jaderné zbraně popírá a uvedl, že je ochoten jednat o určitém omezení svého jaderného programu, ale že ukončení obohacování uranu nebo odevzdání těchto zásob patří mezi tzv. červené linie při jednáních.
