Návštěvníky odlehlého ostrova Takeikamišima v západním Japonsku vítá pestrá škála postav z manga komiksů. Dalece převyšují počet obyvatel ostrova, jichž je nyní pouhých jedenáct. Ostrov však prochází revitalizací a má ambici stát se globálním centrem mangy, napsala japonská agentura Kjódó.
Více než třicet nástěnných maleb zobrazujících postavy z mangy zdobí budovy před přístavem Takaikamišimy; ostrova ležícím ve Vnitřním moři v prefektuře Ehime. Nástěnné malby jsou tváří iniciativy, jejímž cílem je udržet ostrov o rozloze 1,34 kilometru čtverečního obydlený a vybudovat z něj centrum manga kultury.
Letos 27. dubna klid ostrova narušil průvod dvou desítek žáků základní a střední školy z města Kamidžima, pod které Takaikamišima správně spadá. Žáci přijeli prvním ranním trajektem v doprovodu hodnostářů a novinářů na slavnostní otevření školy mangy na ostrově.
Duchovním otcem této iniciativy je šestasedmdesátiletý Osamu Hasebe. Otevření školy mangy je dalším krokem k tomu, aby se ostrov Takaikamišima stal – jak Hasebe doufá – střediskem manga komiksů známým po celém světě.
„Když se z místních studentů stanou profesionální umělci, myslím, že se tenhle ostrov stane něčím jako posvátným místem mangy,“ řekl Hasebe při slavnostním otevření školy.
Na úvodní den výuky Hasebe pozval uznávané manga umělce, aby pro žáky připravili speciální lekce. Děti se tak mohly naučit například základní techniky kresby komiksových postav od takových učitelů, jako je Šinobu Nomura, tvůrce mangy Curupika Hagemaru.
Naruto Maegami, student prvního ročníku střední školy, přijel na slavnostní otevření školy mangy z ostrova Iwagi. „Byla to zábava. Výklad učitele byl snadno pochopitelný,“ řekl.
Škola mangy sídlí ve zrekonstruované budově bývalé základní a střední školy Takaikamišima, která byla uzavřena v roce 2023. Pro výuku mangy v ní byly nachystány tři místnosti a referenční místnost pro výuku mangy. V březnu začala škola přijímat přihlášky studentů na sérii víkendových kurzů základů manga komiksů, které jsou naplánované na začátek léta.
Hasebe a jeho dlouholetý kamarád Sadamu Kimura připravovali otevření školy mangy na ostrově déle než osm let. Čtyřiasedmdesátiletý Kimura na ostrově vyrostl a zhruba před 20 lety se na něj znovu přestěhoval. Když slyšel, jak se ze školy ozval zvonek přehlušovaný hlasy dětí, měl slzy v očích. „Pamatuju si doby, kdy tu bývaly děti,“ řekl. „Jsem hrozně šťastný.“
V 50. letech 20. století měl ostrov Takaikamišima asi 300 obyvatel. Žilo na něm zhruba 70 rodin, které si obstarávaly živobytí rybolovem a zemědělstvím. V roce 2007 Kimura pozval Hasebeho, aby se přijel na ostrov podívat. V té době na něm žilo už jen 51 lidí, ale Hasebe se do ostrova zamiloval.
Dvojice se snažila oživit ostrov pořádáním akcí, ale počet návštěvníků, které přilákaly, byl pomíjivý. Přemýšleli, co by mohli udělat, aby na ostrov dokázali přivést stabilní počty lidí.
Ve snaze zabránit tomu, aby se ostrov Takaikamišima stal neobydleným, zahájila dvojice v roce 2016 manga iniciativu, v jejímž rámci nechala namalovat na zeď komunitního centra nástěnnou malbu inspirovanou mangou Dr. Koto’s Clinic (Klinika doktora Kota). Hasebe na tento projekt přizval svého známého, autora mangy Takatošiho Jamadu.
Od dokončení první nástěnné malby před deseti lety ho Jamada seznámil s dalšími umělci. S přibývajícím počtem maleb stoupal i počet návštěvníků. Aby pro ně Hasebe zajistil ubytování, otevřel v roce 2017 tradiční japonský penzión minšuku, který vznikl přestavbou opuštěného domu. A v říjnu loňského roku otevřel Hasebe společně s padesátiletým Masanorim Babou, který byl zaměstnancem firmy v prefektuře Aiči ve středním Japonsku, jedinou kavárnu na ostrově nazvanou Manga Tei.
Podle oficiálních japonských údajů tvoří Japonsko 14.125 ostrovů. Masanori Baba si vybral Takaikamišimu, kam se v roce 2024 přestěhoval i se svou rodinou, manželkou a dvěma malými dcerami, a stali se tak po 15 letech prvními novými obyvateli ostrova.
Krom toho, že s manželkou převzali vedení minšuku a kavárny, se Baba zapojil do nesčetné škály aktivit, včetně vedení sousedského sdružení na ostrově i dobrovolného hasičského sboru, byť do této funkce se mu prý příliš nechtělo.
Nyní už je pevně rozhodnutý, že ostrov nechce opustit. „Poté, co jsem zažil zdejší životní styl, si myslím, že už bych se nedokázal vrátit k životu ve městě,“ řekl a doufá, že se dočká toho, že se počet obyvatel Takaikamišimy za jeho života ztrojnásobí. K tomu však ostrov potřebuje ekonomiku. Doufá, že škola manga, minšuku a kavárna přivedou na ostrov studenty i turisty a s nimi i nové příležitosti.
„Byl bych rád, kdyby lidé, kteří se o ostrov zajímají, přišli s nápady, co by tu chtěli dělat. Doufám, že budeme zahlceni lidmi, kteří se sem budou chtít přestěhovat,“ řekl Baba.
Takaikamišima je jedním z 256 takzvaných odlehlých ostrovů, kde jsou drsné životní podmínky a klesá počet obyvatel. Přestože na těchto ostrovech žije dohromady asi 340.000 obyvatel, což je méně než 0,3 procenta obyvatel Japonska, hrají podle japonských úřadů klíčovou roli při udržování teritoriálních vod země a strategických ekonomických zón.
