Americké vzdušné údery na íránské jaderné provozy neovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Vyplývá to z dnešní reakce mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova na poslední vývoj na Blízkém východě. Rusko je podle něj připraveno pomoci svému spojenci Íránu různými způsoby, záležet prý bude na tom, co potřebuje Teherán. Informovaly o tom dnes ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Peskov podle listu Kommersant nevyloučil poskytnutí vojenské a další pomoci Íránu.
Připravenost Ruska poskytnout Íránu pomoc ale podle mluvčího závisí na tom, o co Teherán požádá. Bez odpovědi ponechal Peskov otázku, zda je Rusko připraveno poskytnout Íránu zbraně protivzdušné obrany, například rakety S-300 či S-400. Deník připomněl, že podle zdroje agentury Reuters má šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí dnes předat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od íránského duchovního vůdce Alího Chameneího s žádostí o podporu země. Agentura ale neupřesnila, o jaký druh podpory má jít a zda Írán žádá o vojenskou pomoc.
„Nabídli jsme naše zprostředkovatelské úsilí. To je konkrétní. Vyjádřili jsme svůj postoj… Další bude záviset na tom, co nyní Írán potřebuje,“ řekl dnes Peskov novinářům. Moskva americký útok na íránské jaderné provozy už dříve odsoudila. „Jsou to nezávislé procesy,“ reagoval dnes Peskov na dotaz RIA Novosti, zda americké útoky na Írán ovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.
Smlouva o strategickém partnerství
Rusko a Írán v lednu podepsaly smlouvu o strategickém partnerství, nicméně ta neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně, upozornila agentura Reuters. Moskva už dříve varovala Washington před zapojením do konfliktu. Rusko zároveň vyjadřovalo ochotu dělat v současné krizi prostředníka mezi Izraelem a Íránem.
Mluvčí Kremlu dnes dále novinářům podle agentury TASS řekl, že Rusko vyjadřuje hlubokou lítost v souvislosti s rozšířením počtu účastníků konfliktu na Blízkém východě a odsuzuje americké údery na Írán. Americký prezident Donald Trump podle Peskova neinformoval dopředu ruského prezidenta Vladimira Putina podrobněji o plánovaných úderech, ačkoliv obecněji diskutovali o možnosti zapojení americké armády, napsala agentura Reuters.
Putin v současné době jedná v Moskvě s Arakčím.
Nynější konflikt mezi Izraelem a Íránem začal 13. června rozsáhlým izraelským úderem na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a armádní představitele. Izrael tvrdí, že cílem jeho vojenské operace je zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán popírá, že by na vývoji jaderných zbraní aktivně pracoval, a zároveň opakuje, že hodlá pokračovat ve svém mírovém jaderném programu.
Následně Spojené státy v noci na neděli 22. června podnikly údery na tři íránské jaderné provozy a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránského konfliktu. Svůj krok odůvodnily stejně jako Izrael tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby.
Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluvilo dříve v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva. Írán dříve podpořil ruskou agresi vůči Ukrajině několika způsoby, například dodávkami útočných dronů.
