Jednoduché návyky v dentální hygieně a strava bohatá na vlákninu z ovoce a zeleniny mohou snížit riziko demence.
„Udržování dobré ústní hygieny, včasné řešení zubních problémů a podpora zdravého ústního mikrobiomu mohou ovlivňovat zdraví mozku víc, než jsme si kdy dokázali představit,“ uvedla pro Epoch Times Joanna L’Heureuxová, výzkumnice z Lékařské fakulty Univerzity v Exeteru.
Ústní mikrobiom – společenství bakterií, hub a virů žijících v našich ústech – může různými způsoby ovlivňovat zdraví mozku. Některé mikroorganismy jsou spojovány s lepší pamětí a soustředěním, jiné naopak s kognitivním úpadkem a genetickými rizikovými faktory demence.
Jednoduché a levné návyky, jako je čištění zubů, používání zubní nitě a také vhodná strava, nám mohou pomoci převážit misky vah ve svůj prospěch.
Spojitost s kognitivním zdravím
Když je zdraví dutiny ústní narušené, mohou se škodlivé bakterie při žvýkání nebo čištění zubů dostat přes zanícené dásně do krevního oběhu.
Přemnožení škodlivých bakterií, známé jako dysbióza, může být způsobeno například zánětem dásní nebo užíváním antibiotik. Antibiotika totiž ničí nejen škodlivé, ale i prospěšné bakterie. Ztráta těchto prospěšných mikrobů pak vytváří prostor pro nekontrolované množení škodlivých či na antibiotika odolných bakterií.
Zdravý imunitní systém si s bakteriemi obvykle poradí, avšak starší lidé s oslabenou imunitou mohou mít s jejich odstraněním potíže. Dlouhodobě tak může docházet k narušení hematoencefalické bariéry, což vede k neurozánětům, hromadění toxických bílkovin, jako je amyloid-beta a tau, a ke změnám v cévním systému – jevy spojované s Alzheimerovou chorobou.
Zdraví dutiny ústní zřejmě ovlivňuje mozkové funkce také prostřednictvím tzv. dusičnanovo-dusitanovo-oxid dusnatý (NO) dráhy. Prospěšné ústní bakterie pomáhají přeměňovat dusičnany přijaté potravou na dusitany, které tělo dále přeměňuje na oxid dusnatý – molekulu nezbytnou pro průtok krve, nervové přenosy, obranyschopnost i paměť. S přibývajícím věkem však tělo produkuje méně oxidu dusnatého, což může přispívat k úpadku kognitivních funkcí.
Studie z letošního ledna naznačuje, že nerovnováha ústních bakterií může předcházet nástupu demence. Podpora prospěšných mikrobů, jako je Neisseria, která napomáhá tvorbě oxidu dusnatého, a omezení škodlivých bakterií, například rodu Prevotella, by mohly napomoci ochraně mozkového zdraví v delším horizontu.
To otevírá možnost, že časné změny v ústním mikrobiomu by mohly sloužit jako varovné signály kognitivního úpadku – a nabídnout příležitost k zásahu ještě před tím, než se objeví příznaky, uvedla L’Heureuxová, jedna ze spoluautorek studie.
Časné varovné příznaky
Jak poznat, že by bakterie v dutině ústní mohly ovlivňovat činnost mozku?
Existuje několik varovných signálů, na které je dobré si dávat pozor, uvedl pro Epoch Times nutriční terapeut Angel Planells. Nerovnováhu v mikrobiomu dutiny ústní mohou naznačovat chronické potíže s dásněmi – například gingivitida či parodontitida – přetrvávající zápach z úst, krvácející nebo ustupující dásně a časté infekce v ústech. Tyto příznaky mohou svědčit o tom, že se přemnožily škodlivé bakterie.
Někteří zubaři a specializované laboratoře dnes navíc nabízejí testování mikrobiomu dutiny ústní, které umožňuje odhalit nadměrné množství těchto škodlivých mikrobů, dodal.
Specifické vzorce v zastoupení ústních bakterií – například zvýšená přítomnost druhu Prevotella intermedia – mohou také sloužit jako časné varovné ukazatele zvýšeného rizika demence. Přehledová studie z roku 2020 navíc zjistila, že vzorky slin a zubního plaku mohou poskytnout jednoduché a neinvazivní vodítko k posouzení kognitivního zdraví člověka.
Planells také upozornil, že nenápadné a nevysvětlitelné změny, jako jsou výpadky paměti nebo mentální mlha, doprovázené zhoršeným stavem dutiny ústní, mohou poukazovat na hlubší souvislost.
Jak podpořit zdravější mikrobiom dutiny ústní
„Zacílení na mikrobiom dutiny ústní by mohlo být slibnou cestou, jak předcházet úpadku kognitivních funkcí,“ uvedla L’Heureuxová.
Základem je pečlivá ústní hygiena. Pravidelné čištění zubů, používání zubní nitě a preventivní prohlídky u zubaře významně pomáhají udržet škodlivé bakterie pod kontrolou, vysvětlila.
Studie z roku 2020 uvedla, že tyto jednoduché a levné návyky – společně s léčbou zánětu dásní – mohou přispět k ochraně mozkových buněk, zachování kognitivního zdraví a oddálení nástupu Alzheimerovy choroby.
Významnou roli hraje také strava. Omezení cukru a rafinovaných sacharidů snižuje přísun „paliva“ pro škodlivé bakterie, uvedl Planells. Naopak konzumace ovoce a zeleniny bohatých na vlákninu pomáhá mechanicky odstraňovat zubní plak a zároveň slouží jako potrava pro prospěšné mikroorganismy.
Zejména listová zelenina a červená řepa, které jsou bohaté na dusičnany, mohou být velmi přínosné. Podporují totiž růst prospěšných bakterií, které zvyšují hladinu oxidu dusnatého, dodala L’Heureuxová.
Potraviny bohaté na polyfenoly, jako jsou bobuloviny, zelený čaj nebo hořká čokoláda, mohou podle Planellse pomáhat potlačovat škodlivé bakterie. Nezapomínejme ani na fermentované potraviny – například jogurt, kefír či kysané zelí. Ty sice primárně prospívají střevnímu mikrobiomu, ale díky podpoře imunity a rozmanitosti mikroorganismů mohou nepřímo přispět i ke zdraví mikrobiomu dutiny ústní.
Planells také doporučuje dbát na dostatečný příjem tekutin, protože sliny obsahují přirozené antimikrobiální látky a jejich plynulá tvorba je klíčová. Naopak je vhodné vyhýbat se kouření a omezit konzumaci alkoholu – obojí totiž může mikrobiom narušovat. Důležitou roli hraje i zvládání stresu a kvalitní spánek, které mají vliv jak na imunitu, tak na zdraví dutiny ústní.
„A nezapomeňte – ne všechny bakterie jsou špatné,“ upozornil Planells.
„Zdravý mikrobiom dutiny ústní je pestrý. Používání ústních vod se silnými antiseptiky, alkoholem nebo agresivními chemikáliemi může vyhubit jak škodlivé, tak i prospěšné bakterie a narušit tuto rovnováhu.“
A co genetika?
Záleží jen na ústní hygieně a bakteriích, nebo do toho promlouvají i naše geny?
Podle studie L’Heureuxové měli lidé s lehkým kognitivním postižením, kteří nesli gen APOE4, vyšší množství škodlivých bakterií v dutině ústní, jež jsou spojovány s demencí.
„Naše genetická výbava může ovlivňovat, jaké bakterie se v našich ústech množí – a to pak může mít dopad i na zdraví mozku,“ uvedla L’Heureuxová.
Zatím není jasné, zda gen APOE4 přímo mění prostředí v dutině ústní, nebo zda je součástí širšího genetického vlivu na mikrobiom, dodala.
–ete–
