Americký prezident uvedl, že závazek členů NATO zvýšit výdaje na obranu přinese alianci přes 1 bilion dolarů ročně.
HAAG, Nizozemsko – Spojenci v NATO se na letošním summitu dohodli na výrazném navýšení cílových výdajů. Pozornost se však také soustředila na bleskovou 24hodinovou návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně příměří na Blízkém východě a jeho útoky na iránské nukleární zařízení a jeho postoj ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Trump si připsal významné vítězství: získal od spojenců souhlas se zvýšením výdajů na obranu. Na rozdíl od loňského summitu, který hostil prezident Joe Biden ve Washingtonu pod tlakem po neúspěšném televizním duelu s Trumpem, letošní akce přinesla znatelnou změnu tónu i priorit.
Zde jsou hlavní závěry letošního summitu.
„Historický milník“
Spojenci v NATO se na letošním summitu dohodli na výrazném navýšení cílových výdajů na obranu až na 5 procent HDP, což je plán, který Trump dlouhodobě prosazoval.
Na tiskové konferenci označil Trump novou dohodu, nazvanou Haagský obranný závazek, za „historický milník“ – něco, „o čem si nikdo nemyslel, že je to vůbec možné“.
Podle společného prohlášení se členové NATO zavázali do roku 2035 každoročně vyčlenit alespoň 3,5 procenta HDP na základní obranné potřeby. Každý stát bude muset předložit roční plán s důvěryhodnou cestou k dosažení tohoto cíle.
Kromě toho budou členské státy vydávat další 1,5 procenta HDP ročně na investice do klíčové infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, civilní připravenosti, inovací a rozvoje obranného průmyslu.
Trump uvedl, že tento závazek přinese více než 1 bilion dolarů ročně na kolektivní obranu NATO.
Zároveň zdůraznil, že nové finance by měly jít na vojenskou techniku, nikoli na byrokracii.
„Doufám, že ta technika bude vyrobena v Americe, protože máme nejlepší vojenskou výzbroj na světě,“ řekl s tím, že z nových výdajů by měl těžit zejména americký obranný průmysl.
Írán jako hlavní téma summitu
Ačkoli se očekávalo, že Trump na summitu oslaví nedávné americké útoky, které zničily tři íránská jaderná zařízení, prezident věnoval velkou část svého času vyvracení zpráv, které zpochybňovaly úspěšnost vojenské operace.
Na tiskové konferenci Trump kritizoval zprávy, které podle něj snižují zásluhy pilotů, včetně posádek bombardérů B-2, kteří se na operaci o víkendu podíleli.
Trump zaútočil na CNN a další média za to, že informovala o uniklé tajné zprávě amerických zpravodajských služeb, podle níž útoky údajně nezničily klíčové části íránského jaderného programu.
V reakci citoval Trump prohlášení mluvčího íránského ministerstva zahraničí, podle něhož byla jaderná zařízení „vážně poškozena“ útoky.
Během ranní schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem 25. června Trump rovněž uvedl, že americké údery pomohly ukončit konflikt mezi Izraelem a Íránem, a přirovnal je k bombardování Hirošimy a Nagasaki, které ukončilo druhou světovou válku.
Trump a Rutte
Vztah mezi Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem byl na summitu v Haagu obzvlášť nápadný.
Rutte ocenil Trumpovo vedení při prosazování vyšších výdajů na obranu mezi spojenci a pochválil jeho „rozhodný zásah“ proti íránskému jadernému programu.
Během jejich bilaterální schůzky ráno 25. června Trump přirovnal konflikt mezi Izraelem a Íránem k „velké rvačce“ mezi „dvěma dětmi na školním dvoře“.
„Víte, perou se jako diví, nejde je zastavit. Nechte je bojovat dvě až tři minuty a pak už je snadné je odtrhnout,“ řekl Trump.
Rutte na to vtipně reagoval: „Pak musí tatínek někdy použít silná slova.“
Výměna názorů rychle obletěla internet a kritici Ruttemu vyčítali přílišnou podlézavost vůči Trumpovi.
Rutte se hájil slovy, že Trump je „dobrý přítel“ a že si „zaslouží veškerou chválu“.
Trump se setkal se Zelenským
Dalším důležitým momentem summitu bylo Trumpovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se uskutečnilo 25. června na okraji summitu. Na otázku, zda jednali o možném příměří, Trump odpověděl: „Ne, chtěl jsem jen vědět, jak se mu daří.“
„Bylo to velmi příjemné, vlastně. Měli jsme trochu složité chvíle,“ dodal Trump. „Nemohl být milejší.“
Trump vyjádřil záměr hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a prozkoumat možnosti zprostředkování příměří. Nevyjádřil se však k tomu, zda stále zvažuje uvalení dalších sankcí proti Rusku.
Evropští lídři doufali, že Trump naplní svůj dřívější slib zavést sekundární sankce proti Kremlu, ale tato očekávání jsou zatím pozastavena.
Společné prohlášení ze summitu zároveň odráží změnu rétoriky. Prohlášení z roku 2024 uvádělo: „Budoucnost Ukrajiny je v NATO.“ Nyní bylo nahrazeno formulací: „Spojenci znovu potvrzují svůj trvalý svrchovaný závazek podporovat Ukrajinu, jejíž bezpečnost přispívá k naší vlastní.“
–ete–
Článek upravil Michal Cabejšek.
