Slovensko zahajuje nový projekt vytváření armádních záloh, které budou fungovat jako národní obranné síly. Zájemce chce přilákat mimo jiné finančními odměnami a jednodušší administrativní procedurou. Dosud mělo slovenské vojsko jen 170 záložníků. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Robert Kaliňák, který se sám hodlá do projektu zapojit. Výcvik dobrovolných armádních záloh chce podle svého dřívějšího prohlášení absolvovat i slovenský prezident Peter Pellegrini.
„Žijeme v kritické době, kdy je důležité, abychom všichni mohli přispět k tomu, aby Slovenská republika byla odolnější. Chceme mít možná menší počet, ale motivovaný počet lidí, kteří mají zájem obětovat volný čas na oltář vlasti,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že ministerstvo nemá stanoven počet záložníků, kterého by chtělo dosáhnout.
Zájem veřejnosti o zařazení do národních obranných sil má podpořit základní příspěvek 1500 či 3000 eur (37.180 až 74.360 Kč), stejně jako další finanční či jiné výhody. Základem bude dvoutýdenní výcvik, do kterého se mohou zapojit obyvatelé starší 18 let, kteří jsou například zdravotně způsobilí. Fyzická kondice není podle Kaliňáka podmínkou.
Slovenská armáda bude mít tři typy záložníků. Do operačních záloh se mohou zapojit například bývalí vojáci či absolventi základní vojenské služby, kteří mají jistou vojenskou specializaci. Pro nováčky jsou určené pohotovostní zálohy a ti, kteří si nejsou jisti zapojením do projektu, mohou trénovat v rámci branných záloh.
„Máme zájem vybudovat komunitu lidí, kteří budou ve svém volném čase připraveni pomoci v případě ohrožení nejen přírodní katastrofou, ale i různými neštěstími, a v případě vojenského ohrožení,“ řekl Kaliňák, který je blízkým spolupracovníkem slovenského premiéra Roberta Fica. Záložníci by v případě konfliktu například pomáhali při ochraně důležitých budov.
Podle dřívějšího průzkumu nevládní organizace Globsec by z devíti zkoumaných zemí střední a východní Evropy jenom na Slovensku méně než polovina obyvatel bránila svou vlast v případě zahraničního útoku.
Předloni, ještě za bývalé slovenské vlády, rekordní počet Slováků poslal úřadům oznámení, že v případě mobilizace nechtějí bojovat se zbraní. Tehdejší slovenský ministr obrany Jaroslav Naď to označil za výsledek zneužívání války na Ukrajině ze strany části slovenské opozice. Vojenskou pomoc Kyjevu po začátku ruské vojenské invaze kritizovali v té době například opoziční sociální demokraté (Směr-SD), jejichž předseda Fico se pak po volbách konaných v roce 2023 stal počtvrté slovenským premiérem. Ficova nynější vláda po nástupu do úřadu rozhodla o zastavení vojenských dodávek Ukrajině ze státních zásob.
Aktivní zálohy buduje i česká armáda. Podle analýzy českého ministerstva obrany měl resort k začátku letošního roku 28.285 vojáků z povolání, v aktivní záloze pak bylo 4521 lidí. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít česká armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy.
