Komentář
Trumpovo Půlnoční kladivo udeřilo před necelým týdnem na tři íránská jaderná zařízení. USA akci koordinovaly s Izraelem, který se snaží zlikvidovat íránský jaderný program kvůli obavám, že Írán vyvíjí jaderné zbraně. Ohlédněme se za celou operací v širších souvislostech.
Spojené státy od roku 1979 nepodnikly vůči Íránu žádnou přímou vojenskou akci, i když by si to tento režim zasloužil v podstatě za každý den své existence. Nejde jen o to, jak zachází se svými občany a odvážnými turisty, ale také o jeho angažmá v podpoře teroristického průmyslu. Všude po světě, kde vybuchují bomby a umírají civilisté, najdeme íránskou stopu. A co je často opomíjeno – íránské tajné služby vraždí své politické oponenty násobně častěji než třeba Vladimír Putin, který si v posledních letech libuje ve vyhazování svých protivníků z oken.
Půlnoční kladivo
Operace Půlnoční kladivo představovala devadesátiminutový útok na íránskou jadernou kapacitu ve Fordo, Natanzu a Isfahánu.
Tomuto útoku však v jasné symbióze předcházelo týdenní masivní ničení íránské vojenské síly ze strany Izraele. Zasaženy byly ropné sklady, zbrojní továrny a dokonce i íránská státní televizní stanice. Do té doby nezranitelný režim se začal jevit jako velmi snadno zranitelný. Izraelské nálety dokonale podlomily sebevědomí muláhů, což obyčejným Íráncům ukázalo, jak vnitřně slabý režim vlastně je.
Ačkoliv Saúdská Arábie, Irák a Omán útok ihned odsoudily, poměr sil v oblasti se následky této operace na dlouhou dobu změnil. Donald Trump situaci vysvětlil Íráncům jednoduše: vzkázal, že pokud okamžitě nezasednou k jednacímu stolu, budou další útoky ještě drtivější. Myslím, že mu to Íránci věří.
Útok americké vojenské síly na Írán znamená především konec vágní diplomacie s nebezpečnými režimy, které prostředky jednání jen zneužívají k ukolébání svých partnerů. Tyto země nehodlají dohody uzavírat, natož je dodržovat. A je to samozřejmě také zdvižený ukazováček směrem k Číně, ale i k Rusku: Jsme zpět – počítejte s tím, že budeme konat.
Do jaké míry je íránský režim zdecimován a do jaké míry je existující opozice schopna efektivní vlády, to je ještě předčasné hodnotit. Jisté však je, že íránský jaderný program po dvaceti letech bezcílného lavírování světového společenství už nepředstavuje problém. Donald Trump a Benjamin Netanjahu – ho za týden společně vyřešili.
Zmatení nepřítele
Všichni si mohli všimnout, že šlo o velmi náročnou operaci, do které byly zapojeny nejen složky letectva, ale také námořnictva a rozsáhlé zpravodajské kapacity. Přes rozsah operace se ji podařilo utajit a tím Írán dokonale zmást.
Čeští komentátoři kritizovali Donalda Trumpa, že své plány utajil před Kongresem, a to je prý z hlediska ústavnosti problematické. Jak ale víme, Nejvyšší soud USA už mnohokrát odmítl stížnosti na americké prezidenty, kteří nepostupovali v záležitostech vojenských operací přesně podle „zvyklostí“, neboť jasně uvedl, že obrana země je výsostnou pravomocí vrchního velitele ozbrojených sil – tedy prezidenta – a soudy nebudou v tomto ohledu jeho kroky hodnotit, natož je odsuzovat.
Hlavním důvodem, proč se operaci podařilo dokonale utajit, byla jednoduše skutečnost, že o ní nevěděli demokraté.
Profesionalita provedení
Úder proti Íránu byl veden ve všech směrech precizně a profesionálně. Američtí piloti bombardérů a desítek dalších podpůrných letounů prokázali maximální kompetenci. Mise byla splněna a nedošlo ke ztrátě žádného z těchto strojů.
Kde jsou všichni blízkovýchodní experti?
Je zajímavé, že americké univerzity mají desítky špičkových pracovišť zabývajících se Blízkým východem a že na Írán se specializuje také celá řada nevládních organizací. Přes tento obrovský vědecký potenciál však univerzity chrlí spíše dezinformované politické aktivisty než vzdělané experty. Blízkovýchodní americká studia se za posledních dvacet let proměnila spíše v antiizraelská centra než ve zdroje kvalitních vědeckých prací, které by měly vládě nabízet víceúhlové a propracované predikce vývoje.
Americká blízkovýchodní studia rovněž jaksi nereflektují výrazný posun v arabsko-izraelských vztazích a jsou víceméně stále zaměřena jen na palestinský problém.
Vezmeme-li však v úvahu, že Palestinci utrpěli zásadní porážku, že jim jejich patron Írán zřejmě už nepomůže a že se Izrael dohodl se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem, Marokem a Saúdskou Arábií, pak se zdá, že tyto katedry mohou být od zítřka zrušeny – protože příchodem nové americké reprezentace už po nich nikdo nevyžaduje, aby vydávaly odborná stanoviska o zločinné povaze „izraelského apartheidu“.
Násilím za mír
Je pro Američany – ale i pro nás – dobré vidět, kdo stojí na jaké straně a proč. Všimněme si prosím, že většina protiválečných „aktivistů bojujících za mír“ jsou ve skutečnosti hovada a magoři s extremistickou výbavou. Za „mír“ zapalují auta, hází na policisty v autech z mostů velké kameny a oslavují teroristy z Hamásu, zatímco pochody za Izrael jsou vždy spořádané a klidné happeningy.
Proč mainstreamová média nazývají tyto extremisty „aktivisty“? (A když už se ví, že jsou to opravdu hotoví magoři, označí je za „kontroverzní aktivisty“.) Co nám má zůstat skryto a proč? Co nesmíme vědět?
Donald Trump rozdělil Spojené státy
Polarizace světa na ty, kdo chtějí bránit naši civilizaci – tedy především židovsko-křesťanské hodnoty – proti těm, kdo fandí násilí a hodnotové zvrácenosti, je prý způsobena Donaldem Trumpem.
Domnívám se však, že Američany rozdělila Demokratická strana USA, v níž zvítězil nebezpečný progresivistický panel. Myslím, že britské justiční orgány, které skrývaly před veřejností desetitisíce znásilnění muslimskými gangy, jsou těmi, kdo rozdělily Velkou Británii. A Zelený úděl pro Evropu je jedním z nejdůležitějších témat, která rozdělují Evropany. A nakonec, Petr Fiala a Andrej Babiš jsou těmi, kdo rozdělují Čechy, protože jim o Zeleném údělu pro Evropu vytrvale lžou.
Nikde nevidím, že by v rozdělování lidí hrál hlavní roli Donald Trump.
Akce pod cizí vlajkou
Je dobré si všímat také vlajek, které na té které akci vlají. V Kalifornii vlají mexické, ve Washingtonu palestinské a na amerických univerzitních kampusech íránské. Nejdříve bojovali proti Izraeli, pak proti raziím imigračních úřadů – a teď chtějí omluvu pro „napadený“ Írán. Stále stejní lidé.
Tito lidé podporují totalitní režim Hamásu, který desítky let vodí muslimské Araby v bažinách bídy a beznaděje. Tito lidé podporují neřízenou migraci, která přináší nesnášenlivost, chaos a kriminalitu. A tito stejní lidé podporují totalitní režim íránských muláhů.
Zdecimováním Hamásu však vznikla pro muslimské Araby z Gazy naděje na lepší život. Zastavením nelegální migrace se zlepší život většiny Američanů. A precizní útok na íránská jaderná zařízení může zahájit pád režimu pošahaných muláhů.
Pro Američany, kteří mávají palestinskými, mexickými a íránskými vlajkami, ale žádnou naději, žel, nemám.
Převzato z autorova Facebooku.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
