Horké počasí může být rizikové pro pacienty s vysokým krevním tlakem nebo srdečními a cévními chorobami. Vedro ovlivňuje i účinek některých léků, jiné zase tělu brání se ochlazovat. V tiskové zprávě Nemocnice Na Homolce o tom dnes informoval přednosta tamní Kardiologické kliniky Petr Neužil. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu budou ještě ve středu teploty stoupat k 34 stupňům Celsia, ve čtvrtek před příchodem bouřek až k 36 stupňům.
„Lidé s nemocným srdcem se nemusejí slunci vyhýbat, ale je namístě rozumné chování,“ uvedl Neužil. Letní vedra a bouřkové počasí představují i pro zdravý lidský organismus výraznou zátěž, trpí zejména kardiovaskulární systém, tedy srdce, žíly a cévy. „Pro pacienty s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami či jinými cévními onemocněními může být horké počasí rizikové,“ uvedla v tiskové zprávě nemocnice.
Prevencí je dostatečný příjem tekutin, nejlépe čisté vody. Ideální je vypít jednu sklenici každých 30 minut. Při pohybu nebo vyšších teplotách je vhodné příjem navýšit až na dvojnásobek. Škodí ale i nadměrné množství tekutin, může přetížit srdce a ledviny.
Nejrizikovější je pobyt na slunci mezi 11:00 a 17:00, lidé se srdečními a cévními onemocněními by měli zůstávat ve stínu nebo chladnějších prostorách. Při používání klimatizace by rozdíl mezi venkovní a vnější teplotou neměl být příliš velký. Rychlé a výrazné změny teplot mohou vést ke kolapsu.
Ani kardiologičtí pacienti se podle Neužila nemusí v létě vyhýbat sportu. Vhodná je turistika, kondiční běh, cyklistika nebo plavání. Nemocní, například po infarktu, by měli znát svou maximální tepovou frekvenci. Zjistit se dá například při zátěžovém testu, měřit například pomocí chytrých hodinek. „Tepová frekvence by neměla během sportovních aktivit přesáhnout 70 až 75 procent maximální tepové frekvence. Vyvarujte se adrenalinových sportů, typ sportovních aktivit konzultujte se svým lékařem,“ doplnil varování pro pacienty Neužil.
Lidé s vysokým krevním tlakem by si měli v horku tlak častěji kontrolovat. To může lékařům pomoci lépe nastavit dávkování léků a včas odhalit potřebu změny léčby. Vysoké teploty mohou účinky některých léků ovlivňovat. Léky snižující krevní srážlivost mohou omezovat rozšíření cév v kůži, což snižuje schopnost těla ochlazovat se.
Pacientům užívajícím léky na snížení krevního tlaku hrozí v horku častěji kolapsy. Léky močopudné, takzvaná diuretika, zvyšují riziko dehydratace. Nesteroidní protizánětlivé léky, například ibuprofen, mohou spolu s dehydratací ohrozit funkci ledvin a zvyšovat hladinu jiných léků v těle.
