Současná vláda koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN čelila v oblasti azylu a migrace v novodobé historii zatím největší výzvě. Prvotní přijetí ukrajinských uprchlíků po ruské invazi zvládla dobře a efektivně, nebyla ale schopná zajistit jim dlouhodobou podporu. Shodli se na tom zástupci Centra pro integraci cizinců (CIC), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) či Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Někteří představitelé organizací pomáhající migrantům, které ČTK oslovila, pak negativně hodnotili přijatý zákon o azylu. Upozornili také na to, že se nepodařilo schválit novelu zákona o pobytu cizinců.
Do Česka před válkou uteklo v roce 2022 zhruba 470.000 Ukrajinců, na konci letošního března pobývalo v ČR kolem 365.000 ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Podle ředitelky SIMI Magdy Faltové vláda rychle zareagovala, zapojila krizová střediska a zřídila krajská registrační centra. Kabinet dobře komunikoval směrem k veřejnosti i uprchlíkům. Dal najevo, že Česko zvládne migrantům poskytnout pomoc a bezpečí. „To považuji za zásadní politické a především lidské gesto, které mobilizovalo společnost,“ uvedla Faltová.
„Z pohledu Organizace pro pomoc uprchlíkům je potřeba končící vládu pochválit za principiálně vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků, což spolu se snahou měst, obcí, mnoha desítek neziskových organizací a tisíců dobrovolníků přispělo k tomu, že jsme tuto naprosto bezprecedentní situaci dobře zvládli,“ doplnil šéf OPU Martin Rozumek. Za efektivní označila prvotní kroky vlády i ředitelka CIC Anna Marie Vinařická.
„Bohužel ale sledujeme neschopnost zajistit dlouhodobou a udržitelnou integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti jako její součásti, nejen jako levnou pracovní sílu,“ uvedla Vinařická.
Podle Faltové se nepovedlo zařadit uprchlíky do dávkového systému, nedaří se je ochránit před vykořisťováním a zneužíváním na pracovním trhu. Velkým problémem je nedostupnost bydlení. „Ukázalo se, že meziresortní spolupráce funguje v krizi, ale po jejím opadnutí už ne tak dobře,“ řekla ČTK ředitelka SIMI. Také podle Rozumka stát není schopen začlenit staré, nemocné či lidi s handicapem do běžného systému státní podpory a sociálních služeb.
Nespokojeni jsou zástupci organizací také s celkovou azylovou, migrační a integrační politikou současné vlády. „Programové prohlášení vlády bylo k migraci velmi strohé a kromě bezpečnostních aspektů zmiňuje odmítnutí uprchlických kvót v době, kdy toto téma již bylo i na evropské úrovni pasé,“ uvedla Faltová. Kabinetu se podle ní nepodařilo schválit zásadní novelu zákona o pobytu cizinců, která zavádí digitalizaci řízení o žádostech o pobyty a víza. Návrh je stále v prvním čtení v Poslanecké sněmovně.
Česko podle ředitelky SIMI vystupovalo konstruktivně při přijímání migračního paktu na evropské úrovni, samotné schválení ale nepodpořilo. Novela o azylu podle ní přinesla další restrikce, zároveň ji poslaneckým návrhem předložil premiér, ministr vnitra a ministr spravedlnosti. „Zcela tím obešli odbornou veřejnost, soudy, ombudsmana i nevládní organizace či legislativní radu vlády,“ uzavřela Faltová.
Podle Vinařické novela překročila restrikcemi rámec toho, co ukládal samotný migrační pakt. „Celkově lze říci, že současná česká vláda pokračuje v restriktivní migrační a integrační politice, která neodpovídá potřebám migrantů, uprchlíků ale ani občanů České republiky,“ dodala ředitelka CIC.
