Med australských bezžihadlových včel má antimikrobiální účinky.
Vědci objevili antimikrobiální vlastnosti v medu původních australských bezžihadlových včel, a tento nález by mohl otevřít nové možnosti v léčbě infekčních onemocnění. Ukázalo se, že několik běžných patogenů je na složky v tomto medu citlivých.
Výzkumníci zkoumali tři druhy bezžihadlových včel – Tetragonula carbonaria, Tetragonula hockingsi a Austroplebeia australis – a porovnávali chemické složení jejich medu s účinky na vybrané lidské patogeny.
Z testovaných mikroorganismů vykazoval nejvyšší citlivost plíseň Trichophyton interdigitale, původce onemocnění, jako je kožní mykóza (tinea).
Na med rovněž reagovala bakterie Staphylococcus aureus, známá jako původce závažných infekcí.
Citlivost na med prokázaly také bakterie Escherichia coli (E. coli) a houba Cryptococcus neoformans, které rovněž způsobují onemocnění u člověka.
Celkově nejúčinnější med v boji proti patogenům produkovala včela Tetragonula carbonaria, známá také jako „sugarbag bee“.
Studie publikovaná Americkou mikrobiologickou společností poukazuje na potenciál přírodních látek při řešení současných zdravotních výzev.
„Omezení současného spektra antimikrobiálních látek a celosvětový nárůst antimikrobiální rezistence představují vážnou hrozbu pro veřejné zdraví, která podněcuje hledání přírodních alternativ,“ uvádí studie.
Výzkum rovněž zjistil, že med od bezžihadlových včel je mimořádně tepelně stabilní, což znamená, že si uchovává účinnost i při zahřívání – a je tak ještě slibnější pro medicínské využití.
Podle vědců by další výzkum mohl být klíčem k odhalení plného potenciálu tohoto medu.
Výzkum byl proveden ve spolupráci s australskými institucemi, včetně Sydneyské univerzity a Asociace pro původní včely (Native Bee Association).
O původních australských včelách
Austrálie je domovem přibližně 1 700 druhů původních včel, které se liší barvou – od černé, žluté, červené až po kovově zelenou, nebo mají i skvrnitý vzor.
Med od australských bezžihadlových včel má kyselejší a méně sladkou chuť než med evropských včel medonosných, ale jeho produkce je výrazně nižší.
Úl původních včel vyprodukuje přibližně 1 kg medu ročně, zatímco typický úl evropských včel poskytne 13 až 45 kg.
Med od evropských včel je již dlouho ceněn pro své léčivé vlastnosti a v poslední době se o něj znovu zvyšuje zájem díky jeho širokospektrálním antimikrobiálním, protizánětlivým a antioxidačním účinkům.
Vědci však upozorňují, že stále existují značné mezery ve znalostech o léčivém potenciálu medu od jiných druhů včel – včetně australských bezžihadlových.
–ete–
