Představitelé Konga a konžských povstalců ze skupiny M23 dnes v Kataru podepsali deklaraci o zásadách, které mají ukončit boje na východě země. Mírovou dohodu by obě strany měly finálně podepsat 18. srpna, uvedla agentura Reuters. Kongo na konci června uzavřelo mír i se Rwandou, jejíž armáda podle pozorovatelů povstalce podporovala.
„Tento významný krok vpřed představuje důležitý milník v úsilí o nastolení trvalého míru, bezpečnosti a stability ve východní části Konga a v oblasti Velkých jezer,“ citovala agentura AFP předsedu Africké unie Mahmúda Aliho Júsufa.
Stále ale podle AFP existují některé problematické oblasti, jako například pomalá vyjednávání, nedostatečné znaky k budování důvěry, propuštění příslušníků M23 zadržovaných Kongem, opětovné otevření bank na území ovládaném povstalci nebo jejich stažení z východu země. Na všech těchto otázkách musí obě strany do podpisu mírové dohody ještě pracovat.
Katar setkání obou znesvářených stran zprostředkovával několik měsíců. Když se tam 18. března setkali konžský prezident Félix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame a vyzvali k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, otevřelo to cestu k jednání Konga s povstalci z M23. To konžští představitelé dříve odmítali.
Mírovou dohodu 27. června ve Washingtonu podepsali také zástupci Konga a Rwandy. Dokument obsahoval body týkající se odzbrojení povstaleckých skupin, respektování územní celistvosti a „mechanismu koordinace bezpečnosti“.
Hnutí M23, které podle odborníků OSN podporuje asi 4000 rwandských vojáků, tvoří převážně etničtí Tutsiové. Ti se nedokázali začlenit do konžské armády a v roce 2012 vedli nakonec neúspěšné povstání proti konžské vládě. Hnutí bylo poté deset let nečinné, než se v březnu 2022 obnovilo.
Povstalci z hnutí v průběhu letošní ofenzivy ovládli rozsáhlé oblasti dvou provincií bohatých na nerostné suroviny ve východním Kongu, včetně velkých měst Goma a Bukavu. Při násilnostech zahynulo přibližně 7000 lidí a dalších asi 450.000 přišlo o přístřeší.
Kongo sužují konflikty od získání nezávislosti v 60. letech minulého století. Některé z nich se rozhořely kvůli kontrole nad nerostným bohatstvím, jiné kvůli etnické rivalitě. Kongo viní z podpory rebelů sousední Rwandu, která naopak Kongo obviňuje z toho, že poskytlo útočiště členům hutuských milicí. Ti jsou zodpovědní za genocidu z roku 1994, při níž ve Rwandě zemřelo na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.
