Zemědělství v Česku v posledních čtyřech letech čelilo řadě krizí – od prudkého nárůstu cen vstupů přes dopady války na Ukrajině, byrokratickou zátěž, až po tlaky spojené s novou evropskou zemědělskou politikou. Odborníci, které ČTK oslovila, se ale neshodují na tom, jak vláda Petra Fialy (ODS) situaci zvládla. Zatímco část analytiků oceňuje přesměrování dotací k menším farmám či zvládnutí zemědělských protestů bez populistických zásahů, zástupci velkých zemědělských organizací vládu kritizují za chybějící vizi, slabou komunikaci a neochotu systémově řešit problémy.
„Vláda dávala po celou dobu svého mandátu najevo, že pro ni nejsme partneři, problémy sektoru ji nezajímají, a naopak velký důraz byl kladen na propagaci činnosti ministerstva zemědělství směrem k široké veřejnosti. Z pohledu odborné veřejnosti se jednalo vesměs o drobné změny, které nepřispěly k řešení tíživé situace českých zemědělců. Nějaké koncepční pomoci se nám nedostalo, naopak konsolidačním balíčkem přišli zemědělci o peníze, s nimiž už počítali, a krácení se dotklo i zpracovatelského průmyslu,“ uvedla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Na nedostatečnou vizi upozornil i Zemědělský svaz ČR. „Sektor se většinou pohybuje v režimu krizového řízení, kdy reaguje pouze na aktuální problémy, místo aby měl jasně definované cíle a cesty jejich dosažení,“ podotkl předseda svazu Martin Pýcha.
Podle komory i svazu spočívají klíčové chyby vlády v chybějící strategii, neochotě hájit národní zájmy v EU, v nesplnění slibů daných zemědělcům a v neschopnosti komplexně řešit hlavní problémy sektoru. „Bez zásadních změn hrozí další úpadek domácí zemědělské produkce, s vážnými důsledky pro potravinovou soběstačnost ČR,“ upozornil Pýcha.
Podle agrárních analytiků Petra Havla a Tomáše Maiera ovlivnily české zemědělce zejména vnější tlaky, například válka na Ukrajině, která se v praxi projevila velkými výkyvy cen zemědělských produktů a nárůstem nákladů, například cen energií, hnojiv nebo osiv, což negativně ovlivnilo tržby a zisky zemědělců. Hodnota zemědělské produkce klesla mezi lety 2022 a 2023 o 15,1 miliardy korun na 176,7 miliardy. Zemědělce trápila také přílišná administrativní zátěž a v době, kdy v Česku nastupovala nová vláda, se nastavovala nová pravidla Společné zemědělské politiky EU (SZP).
Jan Štefl z Asociace soukromého zemědělství považuje vyrovnání se s dopady války na Ukrajině a s tím souvisejícími energetickými problémy za úspěch vlády. Pýcha tvrdí, že vládě se nepodařilo zajistit přiměřené národní úpravy opatření v SZP, což zhoršilo stav sektoru. Havel uvedl, že byrokracie mírně klesla, Pánková považuje snížení byrokratické zátěže spíše za kosmetické úpravy.
Štefl ocenil vládu za podporu venkova, lokální produkce potravin a začínající a mladé zemědělce. „Vládu je možné pochválit například za snahu integrovat uprchlíky z Ukrajiny a využít je i do českého zemědělství nebo za přístup k řešení situace ohledně slintavky a kulhavky,“ dodal Pýcha.
Havel jako pozitivní hodnotí přijetí novely lesního zákona, Maier ocenil kompenzace ovocnářům za škody pro mrazech. „Zcela negativní je podlehnutí vlády a konkrétně i Petra Fialy lobbyistickému tlaku vinařů ohledně zachování výjimky na nulovou spotřební daň na víno,“ podotkl Maier. Havel za další neúspěch označil nepřijetí novely mysliveckého zákona.
Za nejvýraznější zásah nicméně považují odborníci redistributivní platbu, tedy navýšení dotací na prvních 150 hektarů zemědělské půdy, na pozitivním či negativním dopadu se ale neshodnou. Pánková upozornila na to, že v ČR platba činí 23 procent podílu přímých plateb, což je vysoko nad evropským průměrem, Štefl naopak považuje opatření za nápravu dřívějšího nastavení podpor, které směřovaly největším zemědělským podnikům a agroholdingům.
Zemědělci za Fialovy vlády několikrát protestovali, nejprve kvůli Zelené dohodě pro Evropu, následně i proti byrokracii a dovozu potravin ze třetích zemí. Maier tvrdí, že protesty zemědělcům spíše uškodily a odhalily nejednotnost českých zemědělců. Vláda podle Maiera reagovala na požadavky adekvátně a za správnou označil reakci vlády i Štefl. Ocenil, že se nenechala strhnout k populistickým krokům. Asociace se protestů neúčastnila.
Hodnota živočišné produkce mezi lety 2021 a 2024 vzrostla, a naopak u rostlinné klesla. Štefl i Maier uvedli, že nárůst podílu živočišné produkce je cesta správným směrem, protože živočišná výroba má vyšší přidanou hodnotu a zaměstnává více lidí. Skok je patrný zejména u chovu dojnic a produkce mléka, ve které se ČR stává špičkou v Evropě. U rostlinné produkce lze pozorovat v poslední době ústup od pěstování některých tradičních komodit, protože se zemědělcům přestávají vyplácet a problém představují i evropské zákazy přípravků na ochranu rostlin.
Zdroj: Český statistický úřad
*Zdroj: SZIF
