Zahrádkaření má částečný vliv na vztah ke zdravému stravování. Lidé, kteří zahrádkaří, konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Vyplývá to ze studie vědců z Národního institutu SYRI, na které spolupracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle studie po celém Česku zahrádkaří více než polovina domácností, počet oproti době před pandemií vzrostl zhruba o deset procent. Data získali odborníci od 1699 respondentů v dotazníkovém výzkumu z podzimu 2022, tedy z období na konci pandemie covidu-19. Mezi zahrádkáře přitom řadili i domácnosti, které pěstovaly zeleninu na balkonech.
„Potvrdilo se, že zahrádkáři konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Také jsme zjistili, že zahrádkaření je jeden z faktorů, který je spojený s nižší tělesnou hmotností. V době epidemie obezity jde o důležitou informaci. Přímý vztah mezi zahrádkařením a absencí konkrétních onemocnění se nicméně neprokázal, tak jednoduché to není,“ uvedl Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
I přes zjištění odborníků o pozitivním vlivu zahrádkaření na konzumaci ovoce a zeleniny platí, že čerstvé ovoce a zelenina se v Česku konzumují málo. Každý den si ovoce a zeleninu dopřeje necelá třetina zahrádkářů a ještě méně lidí, kteří nic nepěstují, kterých je konkrétně 22 procent, ukázala data.
Ze studie také vyplynulo, že lidé, kteří ovoce nebo zeleninu sami pěstují, zažívají pocit nedostatku potravin v domácnosti kvůli chybějícím financím méně často, a zároveň se tolik nebojí, že si nebudou moci potraviny koupit. Přesto potravinovou chudobu nebo obavu z ní zažilo zhruba 30 procent respondentů.
„Často šlo o mladé respondenty s nižším vzděláním a s malými dětmi v domácnosti. Tito respondenti také mnohem méně konzumovali čerstvé ovoce a zeleninu, což může samozřejmě mít své zdravotní důsledky. Naše práce tak nabourává dlouho přetrvávající mýtus Česka jako rovnostářské společnosti bez chudoby,“ podotkl Vávra.
Výsledky studie podle odborníků ukazují, že zahrádkaření není jen individuálním koníčkem, ale mělo by být součástí potravinových politik i politik veřejného zdraví. „Tento fakt veřejná správa obvykle ignoruje. Například zahrádkářské osady ve velkých městech stále ubývají. Domácí pěstování potravin, klenot českých vesnic i měst všech velikostí, je stále spíše přehlížený,“ dodal Vávra.
Podle dat Českého zahrádkářského svazu zaniklo mezi lety 2009 až 2019 na 2000 zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3500 hektarů zemědělské půdy. Počet zahrádkářských osad a kolonií se sice po dřívějším úbytku poměrně stabilizoval, nových ale mnoho nepřibývá. Vznik nové plnohodnotné zahrádkářské osady je totiž v současnosti poměrně administrativně a finančně náročný, uvedli už dříve zástupci svazu.
